"Jsem rád, že má nakonec každý občan právo jak na papírovou tak digitální verzi certifikátu. Podařilo se nám také prosadit, že nebude nikdo diskriminovaný na základě typu certifikátu. Není tedy možné, aby stát nevpustil například člověka s negativním testem, který ještě neměl možnost se naočkovat," říká místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja. Ten prosazoval také zdarma testy na covid-19, do kompromisního návrhu se ale nakonec dostala alespoň kompenzace ze strany Komise ve výši 100 milionů EUR, které mají ceny testů výrazně snížit.

"Nařízení přináší také solidní ochranu osobních dat. Nebude potřeba žádné celoevropské centralizované úložiště citlivých zdravotních dat a byl přijat také náš pozměňující návrh, který říká, že se do certifikátu nemají ukládat minulé záznamy," pochvaluje si Kolaja.

"Naopak jsme nesouhlasili s výjimkou pro členské země, které mohou v některých případech uvalovat na cestující karanténu, například pokud se začne v jejich zemích virus nekontrolovaně šířit. Členské státy na tom při vyjednávání trvaly. Taková výjimka ale může přinést další chaos. A během pandemie jsme viděli, že členské země chaos v opatřeních opravdu vytvořit umí, třeba loni při nekoordinovaném uzavírání hranic, " vysvětluje Kolaja.

Teď už je míč na straně členských zemí, které musí nařízení schválit v Radě a do 1. července implementovat evropské nařízení. S předloženou vládní verzí návrhu ale není spokojený pirátský poslanec Ondřej Profant.

"Vládní návrh zákona nemá naši podporu. Evropský covid certifikát je standardizovaná forma velmi omezeného výpisu ze zdravotní dokumentace. Standardizaci vítáme. Vládní předklad novely zákona však bez odůvodnění rozšiřuje množství informací v informačním systému o infekčních nemocech," vysvětluje poslanec.