"Protože adolescenti ve školách tráví velkou část dne, chtěli jsme zmapovat aspekty školního prostředí, které jsou spojeny s mírou jejich psychické pohody," uvedla vědkyně Národního institutu SYRI a Psychologického ústavu Akademie věd ČR Lenka Kollerová. Vědci se žáků ptali na to, jak často v poslední době zažívali pět pozitivních emocí: radost, veselost, štěstí, chuť do života a hrdost. Průměr těchto pěti oblastí pak použili jako ukazatel celkové duševní pohody.

"Zjistili jsme, že v průměru zažívají žáci duševní pohodu ‚někdy‘ až ‚docela často‘, což není špatné, ale podle očekávání byly mezi jednotlivými žáky velké rozdíly," zmínila Kollerová. Výzkum dál prokázal, že na duševní pohodu dospívajících mají vliv různé faktory jako podpora učitelů, samota či nuda ve škole. Klíčová je ale především kvalita vztahů mezi vrstevníky, která zahrnovala především pocit, že člověk má ve škole přátele, dále pak pocit, že do školy patří a že ho vrstevníci mají rádi. "Tyto pocity ale v současné době nemá zhruba čtvrtina dospívajících, což považujeme za znepokojivé," uvedla vědkyně.

Míč je nyní především na straně pedagogů. Výzkumníci doporučují z jejich strany podporu spolupráce a sdílení zájmů mezi žáky, podporu společných aktivit (např. diskusí, týmových projektů či sportovních her) nebo vytváření inkluzivního prostředí (např. zapojování všech žáků nebo utváření pozitivních postojů k různorodosti členů skupin). "Kombinací těchto a dalších postupů mohou učitelé aktivně podpořit kvalitní vrstevnické vztahy, a přispět tak i k duševní pohodě dospívajících," řekla Kollerová.

Výzkumníci zpovídali 2386 žáků šestých tříd z celé České republiky z měření, které proběhlo koncem minulého školního roku. Výsledky jsou zatím předběžné, k jejich zpřesnění dojde v letošním roce na základě dalšího dotazování žáků.