Ombudsman vládu upozornil například na nejednotný postup úřadů, nedostatečnou informovanost veřejnosti o omezeném chodu některých agend úřadů, nepřístupnost služeb veřejné správy pro lidi s postižením nebo na znevýhodnění určité skupiny obyvatel v případě distančního způsobu komunikace s úřady. "V některých případech mohlo docházet ke znevýhodnění osob, které v důsledku svého věku, zdravotního omezení, nedostupnosti technického vybavení nebo připojení k internetu nemohly s úřady komunikovat nebo pro ně byla takováto komunikace velmi obtížná," vysvětlil ombudsman Stanislav Křeček.

Kvůli nařízeným pandemickým opatřením docházelo mimo jiné k různému omezování provozu úřadů, úředních hodin nebo činnosti podatelen. Při vyřizování podnětů se veřejný ochránce práv zabýval i několika stížnostmi na nečinnost stavebních úřadů, které kvůli pandemické situaci odkládaly své kontroly. Kvůli omezení chodu úřadů vznikaly také k průtahům v řízení. Ty v několika případech zapříčinila absence interních předpisů upravujících zastupitelnost nepřítomných pracovníků.

Nevládní organizace poukazovaly i na to, že některé útvary Policie České republiky ve snaze omezit osobní kontakty nepřijímaly trestní oznámení, aniž by občanům poskytly bližší informace o tom, jak takové podání mohou sepsat a jakým způsobem ho mají podat.

Veřejný ochránce práv vládě doporučil, aby v novele krizového zákona uložila Ministerstvu vnitra nebo jinému ústřednímu orgánu státní správy povinnost sjednocovat postup veřejné správy a vydávat metodická doporučení v době mimořádných situací. Vláda na dnešním jednání ocenila připomínky veřejného ochránce práv a doporučení vzala na vědomí s tím, že poznatky ombudsmana využije Ministerstvo vnitra při komplexní revizi legislativy pro krizové řízení a kritickou infrastrukturu, ke které se zavázala v programovém prohlášení.