Mladí lidé, kteří odcházejí z náhradní péče, mívají podstatně ztížené podmínky pro vstup do dospělosti. V průměru opouští náhradní péči o osm let dříve než jejich vrstevníci z rodin, což je vystavuje mnohým rizikům. Služeb pražského nízkoprahového denního centra organizace Naděje využívá každoročně kolem 200 mladých lidí bez domova. Až polovina z nich má zkušenost s ústavní péčí. Podle nedávného výzkumu je přes 70 % dětí z ústavů fixováno na vychovatelky a nejčastěji se s problémy svěřují jim. Důsledkem toho často mají v omezené míře nebo nemají po odchodu z ústavu nikoho, na koho by se mohly nebo chtěly obrátit se svými potřebami.

Schválený návrh koncepce reaguje především na možné problémy spojené s odchodem mladých lidí po dosažení plnoletosti ze zařízení poskytujících náhradní péči, jako jsou dětské domovy, výchovné ústavy, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc apod., případně od osob pečujících o děti v náhradní rodinné péči.

Na přípravě na přechod do dospělého života spolupracují s dospívajícími dětmi pracovníci orgánů sociálně-právní ochrany dětí se sociálními kurátory a neziskovým sektorem. Jedná se však pouze o činnosti sociální práce.

"Systém podpory mladých lidí opouštějících náhradní péči donedávna v Čechách prakticky neexistoval. Až v tomto roce začal stát nabízet podporu v podobě zaopatřovací dávky a nároku na pomoc sociálního pracovníka. Tato pomoc, ač vítaná, je ale stále nedostatečná, a navíc se týká pouze těch, kteří chtějí pokračovat ve studiích a není jim více než 26 let. V Praze přitom máme několik desítek mladých lidí, kteří vyrostli v ústavní péči a dnes jsou bez domova. Dalším stovkám hrozí podobná situace," uvádí radní pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová a dodává: "Pro řešení a prevenci těchto problémů jsme například vytvořili zvláštní program v Sociálním nadačním fondu a navázali spolupráci s neziskovými organizacemi. S pomocí Koncepce budeme vytvářet další komplexní nabídku pomoci, od bydlení, přes finanční pomoc až po stáže, aby mladí lidé mohli mít konečně domov a zázemí, které jako děti neměli."

Praha chce být městem, které řeší podporu mladých lidí opouštějících náhradní péči komplexně. A to zejména v oblastech běžného života, které bývají nejvíce zasaženy riziky a nežádoucími dopady. Konkrétně se jedná o oblasti vztahů, bydlení, vzdělávání a práce.

"Mladí dospělí, kteří opouští ústavní či pěstounskou péči, čelí vysokému riziku sociálního propadu a bezdomovectví, které souvisí s nedostatečným rodinným a sociálním zázemím, ale i systémem náhradní péče, který není optimálně nastaven. Jako jeden z cílů této strategie jsme proto nastavili, že Praha bude vytvářet nabídku dostupného bydlení, ať už v podobě cvičných, tréninkových či startovacích bytů pro osoby, které jsou v náhradní péči nebo samostatného bydlení pro mladé lidi, kteří již náhradní péči opustili. Praha ostatně již dlouhou dobu pronajímá startovací a cvičné byty dětským domovům a neziskovým organizacím," dodává radní pro bydlení a transparentnost Adam Zábranský.

Právě navržená koncepce, která obsahuje analytickou a návrhovou část, podrobně popisuje celou problematiku, a především pak navrhuje pro každou z rizikových oblastí vhodné způsoby podpory. Ta by předcházela vzniku možných problémů a toto náročné životní období by mladým dospělým opouštějícím náhradní péči ulehčila. Navržená opatření budou v praxi uskutečňovat dotčené odbory Magistrátu hl. m. Prahy a také Sociální nadační fond hl. m. Prahy.