Jedním z nejdůležitějších úkolů NATO v míru i ve válce je nepřetržitě monitorovat, střežit a bránit vzdušný prostor členských států Aliance. K tomu slouží systém Integrované protivzdušné obrany NATINEADS, nyní NATINAMDS (Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO), jehož je ČR členem od března 1999. Když o pět let později přistoupilo k Alianci sedm nových členských zemí, bylo schváleno dočasné řešení k zajištění střežení vzdušného prostoru (Air Policing) těm, které adekvátní prostředky nemají.

Česká republika se v této misi angažuje od roku 2009. Třikrát byli její stíhači v Pobaltí, třikrát hlídali nebe nad Islandem. Vždy se jednalo o letecký a pozemní personál 21. základny taktického letectva Čáslav, které doplnili vojáci z dalších útvarů napříč armádou, a stroje JAS-39 Gripen. Celkem se na této misi vystřídalo už téměř 350 lidí.

Čáslavští se letos vrátí tam, kde začínali

První česká mise Air Policing se uskutečnila v Litvě. Kontingent působil z letecké základny Šiauliai od 1. května do 31. srpna 2009. "Operační úkol se během let nezměnil: Spočívá v zabezpečení střežení vzdušného prostoru pobaltských států - Litvy, Lotyšska a Estonska - prostřednictvím letounů JAS-39 Gripen v rámci systému NATINAMDS," říká současný velitel čáslavské základny plukovník gšt. Jaroslav Míka, který tehdy velel první misi tohoto typu. Do Litvy bylo vysláno 75 osob a čtyři stíhačky JAS-39 Gripen.

Na stejné místo se Češi znovu vypravili o tři roky později, v roce 2012. Úkolovému uskupení Baltic Air Policing tehdy po čtyři měsíce od září do konce prosince velel plukovník gšt. Petr Lanči. Kontingent čítal 110 osob ve dvou rotacích po 64 lidech, z nichž 18 zůstalo na letišti v Šiauliai po celou dobu plnění úkolu. "O vysokém nasazení českých stíhačů svědčí i fakt, že za dobu jejich působení měli 15 ostrých vzletů, nalétali 326 letových hodin při celkových 298 letech," prozradil zástupce velitele vzdušných sil brigádní generál Petr Lanči.

Do Estonska s lepší výzbrojí

O dva roky později následovalo střežení vzdušného prostoru Islandu (v letech 2014, 2015, 2016), zpět do Pobaltí se čáslavští letci vrátili v roce 2019 (1. září - 31. prosince). Tentokrát ovšem operovali z estonské základny Ämari. Počet členů českého kontingentu pod velením podplukovníka Pavla Pavlíka byl do 95 osob se čtyřmi letouny gripen a jedním záložním.

"Naši piloti strávili stovky hodin ve vzduchu a započítali si 13 ostrých vzletů, kdy zasahovali proti strojům, které nedodržovaly stanovená pravidla mezinárodního leteckého provozu. Na tomto úkolu Češi spolupracovali s dánským a belgickým letectvem, které s letouny F-16 působili z litevské základny Šiauliai," doplnil podplukovník gšt. Pavel Pavlík.

Stroje JAS-39 Gripen byly pro nasazení v Estonsku vyzbrojeny standardní výzbrojí pro systém NATINAMDS, tedy řízenými raketami vzduch-vzduch, kanónem, výmetnicí klamných cílů, novinkou byl kontejner, který sloužil pro identifikaci letounů v noci a na velké vzdálenosti.

Vybavení pilotů bylo stejné jako to, které používají doma. Jen si přibalili neopren. "Ten chrání pilota v případě nouzového přistání nebo katapultáže do moře, aby přežil delší dobu v chladném prostředí," prozradil tehdy Pavel Pavlík.

Neopren i na jaře do Litvy

Velitelem sedmého úkolového uskupení, které do Litvy vyrazí v dubnu a vystřídá zde polské vojáky, bude velitel 211. taktické letky podplukovník Michal Daněk. Nasazeny budou opět čtyři letouny plus jeden záložní se standardní výzbrojí. Znovu s sebou piloti povezou speciální vybavení jako je např. neoprenový voděodolný izolační oděv Isolerdräkt 97, budou totiž létat i nad mořem a spolupracovat s námořnictvem. Úkol mise zůstává stejný - monitoring a ochrana vzdušného prostoru pobaltských států. Na letišti v Šiauliai bude český kontingent spolupracovat se španělským letectvem.