Návrh novely zákona o státní sociální podpoře má řešit problémy s vysokými cenami energií v těch případech, kdy si domácnosti vzhledem ke své ekonomické situaci nedokáží s prognózovaným nárůstem nákladů na bydlení samy pomoci.

"Vláda dnes schválila pomoc lidem, kteří jsou zasaženi nárůstem cen energií, což je problém, se kterým se musíme potýkat od začátku, od prvních chvil, kdy jsme byli jmenováni. Rozhodli jsme o tom, že se navýší adekvátně příspěvek na bydlení a rozšířili jsme ho také tak, aby na něj dosáhlo více lidí. Současně jsme rozhodli, že v případě dalších dramatických výkyvů na trhu s energiemi bude moci vláda mimořádně zvýšit normativy na základě vládního nařízení, aby nemuselo docházet neustále k úpravě zákona. A cílem samozřejmě je, aby ta pomoc, pokud bude potřeba, byla rychlá a co nejúčinnější," konstatoval premiér Petr Fiala.

Pokud novela projde legislativním procesem, zvýší se tzv. normativní náklady na bydlení o pevně stanovené částky podle počtu osob v domácnosti a typu bydlení. Například jednočlenné domácnosti v nájemním bydlení se podle vládního návrhu k normativním nákladům přičte 1 120 korun, u domácnosti o čtyřech a více osobách ve vlastním či družstevním bydlení to bude o 2 147 korun. O příspěvek na bydlení budou moci nově požádat i lidé v podnájmu a osoby užívající byt na základě služebnosti a všechny změny mají mít zpětnou platnost od ledna. Vláda navíc má získat ze zákona i pověření změnit tyto pevné částky v případě potřeby i během roku formou nařízení.

Vláda posílá do Poslanecké sněmovny také návrh novel zákonů, které určují výši platů představitelů státní moci, europoslanců, soudců a státních zástupců a také výši jejich náhrad. Podstatou všech navržených změn je, že dojde ke zmražení jejich platů na úrovni minulého roku, které podle současně platné legislativy od ledna vzrostly o šest procent.

"Naše země čelí vzrůstající inflaci a drahotě. Dopadá to na mnoho lidí. Říkali jsme, že je potřeba proti tomu něco dělat. Jak víte, reagovali jsme na to i tím, že jsme zvýšili tarifní platy jen těm skupinám státních zaměstnanců, kteří stojí v první linii boje s covidem-19. U těch ostatních došlo k zachování úrovně z loňského roku a my jsme považovali za správné, abychom stejně přistoupili i k ústavním činitelům. Proto jsme dnes přijali návrh, aby se platy ústavních činitelů vrátily na úroveň roku 2021," uvedl Petr Fiala.

Obě legislativní předlohy chce vláda kvůli časové tísni předložit Parlamentu v režimu legislativní nouze a projednat je ve zkráceném řízení, aby mohly začít platit co nejdříve.

Kabinet Petra Fialy odsouhlasil také změnu v protiepidemickém opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým se nařizuje testování zaměstnanců. Všichni zaměstnanci ve veřejném i soukromém sektoru, ale i osoby samostatně výdělečně činné a jednatelé právnických osob, pokud přicházejí do styku s lidmi mimo vlastní domácnost, se budou muset od 17. ledna testovat v zaměstnání dvakrát týdně pomocí antigenních testů určených pro použití laickou osobou. Pro potřeby státních zaměstnanců vláda současně rozhodla o centrálním nákupu více než dvou milionů kusů testovacích sad prostřednictvím veřejné zakázky vyhlášené Správou státních hmotných rezerv.

Zároveň se změní i pravidla pro karantény a izolace osob s pozitivním testem, s příznaky nemoci a pro jejich významné epidemické kontakty. V reakci na očekávaný masivní nástup mutace omikron, která vykazuje odlišný průběh nákazy než předchozí varianty, dojde od 11. ledna ke zkrácení doby nařízené izolace a karantény na nejméně pět kalendářních dnů. K ukončení karantény ani izolace nebude nutný RT-PCR test, lidé s pozitivním antigenním testem ale budou moci na základě negativního výsledku následného RT-PCR testu izolaci ukončit ihned. Naopak lidé s příznaky nemoci covid-19 budou muset nad rámec pětidenní izolace případně ještě počkat nejméně dva dny po jejich odeznění. Do karantény budou po rizikovém kontaktu chodit i očkovaní a lidé po prodělání covid-19.

Vláda také jmenovala do funkce novou předsedkyni Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Na návrh premiéra Petra Fialy se jí stala ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová.