"Musíme si uvědomit, že práce v tomto odvětví je vysoce stigmatizovaná. Lidé proto mají právo zůstat v anonymitě a často tak činí jenom proto, aby ochránili svoje vlastní bezpečí. Jestliže budeme jejich osobní údaje shromažďovat, vystavujeme je riziku, že budou v případě úniku zneužity pro vydírání nebo pronásledování," vysvětluje pirátský místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja. Ten, ani jeho kolegové Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa, nová pravidla nepodpoří.

Kontroverzní návrh se objevil ve zprávě Evropského parlamentu k boji proti genderovému kybernásilí. "Piráti podporují boj proti násilí, ale tento návrh ničemu nepomůže. Pokud bude někdo nahrávat nelegální obsah na porno platformy, lze předpokládat, že si jednoúčelově pořídí anonymní sim kartu. Takovou povinností opravdu problematiku publikování porna z pomsty nevyřešíme," dodává Kolaja.

Proti návrhu se ozvala také Evropská aliance pro práva sexuálních pracovníků, která v dopise europoslancům vysvětluje, jak důležitá je ochrana osobních údajů. "K únikům dat dochází pravidelně a my musíme chránit ty, kteří chtějí zůstat v anonymitě," píše se v dopise.

Proti návrhu je také česká nezisková organizace Rozkoš bez rizika, která se již bezmála 30 let snaží zlepšovat postavení pracovníků v sexbyznysu. "Dvoufázové ověření identity resp. možný únik dat je pro naše klientky a klienty natolik rizikové, že by se jednalo o jejich přímé ohrožení. V našich opakovaných výzkumech více než polovina pracovnic uvádí, že ani jejich nejbližší okolí o jejich práci v sexbyznysu neví. Je třeba si uvědomit, že téměř dvě třetiny našich klientek jsou matky a případné prozrazení identity by mělo krajní dopad i na jejich rodiny a děti," vysvětluje ředitelka organizace Hana Malinová.

Hrozí, že návrh se stejným záměrem bude také součástí aktu o digitálních službách, jehož stínovým zpravodajem ve výboru pro kulturu a vzdělávání je Marcel Kolaja. Ten proti povinné identifikaci bojuje.