Statistika pracovní neschopnosti je i nadále ovlivňována covidem. Přestože se v roce 2021 začalo s očkováním proti tomuto onemocnění, počet neschopenek byl stále mimořádný. "Za první pololetí letošního roku bylo nahlášeno 1,3 milionu případů pracovní neschopnosti pro nemoc, více než třetinu z nich tvořily neschopenky vydané z důvodu karantény či izolace. Ve srovnání s 1. polovinou roku 2019, tedy s obdobím před vypuknutím pandemie, vzrostl počet pracovních neschopností pro nemoc o více než 400 tisíc," komentuje aktuální výsledky Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Počet neschopenek vydaných mužům vzrostl oproti 1. pol. 2019 o 54 % (247 tis.), zatímco neschopenek určeným ženám o třetinu (178 tis.). Poprvé za uplynulých 10 let tak bylo nahlášeno více případů u mužů (701 tis.) než u žen (699 tis.). Přitom v minulosti býval pololetní počet neschopenek u žen o 50 i více tisíc vyšší než u mužů.

V důsledku pracovního úrazu bylo zaznamenáno 23 tis. pracovních neschopností. Po poklesu v 1. pol. 2020, kdy došlo ke 20,5 tis. pracovních úrazů vedoucích k pracovní neschopnosti, se v 1. pol. 2021 čísla vrátila zhruba na hodnotu 1. pololetí 2019. Naopak ubylo smrtelných pracovních úrazů. Vyžádaly si 39 obětí, tedy o 8 méně než v 1. pololetí loňského roku.

Pojištěnci na neschopence v první polovině letošního roku strávili v souhrnu 51 milionů dní. Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti se meziročně zkrátila, což svědčí o značném nárůstu krátkodobých neschopností. Zatímco v 1. pol. 2020 činila 44,3 dne, v 1. pololetí tohoto roku 36,3 dne. Jedná se tak o nejkratší průměrnou délku za posledních 10 let. Ženy strávily v pracovní neschopnosti v průměru na 1 neschopenku 38,6 dne, muži 34,1 dne.

Pojištěncům bylo vyplaceno nemocenské ve výši 18,4 mld. Kč. "V posledních třech letech dochází k poměrně výraznému nárůstu výdajů za nemocenské. Proti 1. polovině roku 2019 se výdaje za letošní první pololetí zvýšily o 4,6 mld. Kč, tedy o třetinu," dodává Alena Hykyšová.