Průměrný věk Čechů se postupně zvyšuje a podíl lidí v důchodovém věku narůstá, přičemž za posledních dvacet let se průměrný věk vyšplhal na 43,3 let. Přestože tvoří skupina seniorů lidí více než jednu pětinu české populace, o jejich chování na internetu stále panují předsudky, které již nějakou dobu nemají nic společného se skutečností. Firmy je však již berou jako relevantní cílovou skupinu a vycházejí jim v online prostředí vstříc, internetové prostředí se tak pomalu mění i na základě jejich požadavků.

Surfování na internetu i programování

Online prostředí již dávno není doménou mladších generací a dlouhodobě mezi uživateli internetu přibývá také seniorů. Podle aktuálních dat Českého statistického úřad více než čtvrtina z nich používá internet téměř denně, 40 % pak alespoň jednou v posledních třech měsících. Stejně tak meziročně narostl počet uživatelů, kteří se na internet připojují každý den. A co víc, každý šestý senior ovládá programy na úpravu textu, a každý desátý používá tabulkové procesory. V Česku najdeme také přibližně 10 tisíc občanů starších 65 let, kteří se věnují programování. Čeští senioři tak předčí své vrstevníky ze zemí jako je Itálie, Portugalsko nebo Polsko. Ačkoliv chytré telefony vlastní 26 % seniorů, na internet se z mobilu připojuje jen málokterý z nich, častěji k tomu využívají počítač či tablet, který vlastní 40 % domácností. Obdobné je to u používání sociálních sítí, které ačkoli se v pandemické situaci Covid-19 mnohdy staly náhradou společenských kontaktů a styků s rodinou, používá je podle Eurostatu pouze 12 % seniorů.

Senioři se nakupování na internetu nebojí

Internetové obchody jsou lákadlem nejen pro mladší ročníky, ale i pro kategorii seniorů. Nákup z domova je pro většinu z nich komfortnější a některé služby nabízejí pro tuto skupinu občanů i mnohé výhody - ať už je to vynesení nákupu ke dveřím bytu, nebo drobnost jako dárek. Především období pandemie napomohlo k příklonu lidí důchodového věku k e-shopům. Na jaře minulého roku tak došlo k výraznému nárůstu nakupování na internetu o 15 %, přičemž online nakupovala více než polovina populace. Největší zájem byl o potraviny, oblečení, ale i vybavení domácnosti.

Ve většině případů senioři ví, co chtějí, a na serverech následně hledají konkrétní produkt. Nevýhodou pro ně ale stále zůstává fakt, že si nemohou výrobek tzv. osahat, proto se některé online obchody snaží tyto bariéry odstranit. "Hlavním blokem online nakupování koberců je pro seniory fakt, že koberec neviděli a nemohou si na něj sáhnout, k tomu ale slouží vzorek koberce, kterých jsme v minulém roce rozeslali bezmála 15 tisíc. Stejně tak jsme zaznamenali zvýšený zájem o infolinku, kde se dotazy nejčastěji týkaly možnosti platby a výnosu do patra," dodává Marek Černý z internetového obchodu Mujkoberec. Dříve narození spoluobčané pravděpodobně konečně přicházejí ve větší míře na chuť placení kartou, což dokládají i banky. Tisíce jejich klientů si během pandemie platební kartu zřídilo nebo jí začalo pravidelně používat. Přesto však obecně převládá platba na dobírku, kterou senioři vnímají jako bezpečnější variantu. To potvrzuje také Mujkoberec, kde zaznamenali platbu na dobírku v této kategorii zákazníků u 75 % objednávek.

Před nástrahami se mají na pozoru

Ačkoliv je mladší generace v online světě mnohdy obratnější než jejich starší protějšky, ne vždy je obezřetnější vůči nástrahám, které digitální prostředí skrývá. Koronavirová krize urychlila přechod i doposud konzervativních zákazníků k nákupu v e-shopech, což s sebou neslo zvýšenou aktivitu v oblasti sdílení bankovních údajů. Právě tato oblast skrývá nebezpečí pro mladší uživatele, jelikož v důsledku pohodlnosti a zjednodušení užívání služeb nevěnují takovou pozornost ochraně svých osobních dat. Pro útočníky se tak mohou stát mnohem snazším cílem pro zcizení informací o platební kartě nebo hesla k internetovému bankovnictví. Výzkumy také ukazují, že starší generace se ve větší míře snaží rozšiřovat si své povědomí o online prostředí, díky tomu například ví, že by se neměli ke svému účtu přihlašovat z veřejné wifi sítě. Tento trend potvrzuje také průzkum agentury STEM/MARK z března tohoto roku, ze kterého vyplynulo, že jsou to spíše senioři, kteří se snaží rozšiřovat si obzory (89 %) v oblasti bezpečnostních nástrah. S tím možná souvisí také strach z případných hrozeb, který deklarovalo 52 % mladších uživatelů, oproti 80 % seniorů. Vzdělávání seniorů a šíření osvěty kybernetické bezpečnosti se věnuje také několik organizací, které pomáhají upozornit na nástrahy internetu, ale i jejich praktická řešení, na která stačí každý uživatel sám.