Po víkendu, kdy premiér uvedl, že kvůli epidemii nestíhá sledovat senátní volby, jsme se tak dočkali dalšího návrhu, který bude znamenat odtok významných finančních prostředků od daňových poplatníků směrem k lobbistům a betonářské lobby.

Zařazení dalších lokalit do LAPV sice neznamená okamžité zahájení příprav stavby konkrétních přehrad, ale jasně nám ukazuje směr, kterým se vláda ubírá - další beton. O umisťování vodárenských nádrží do krajiny by mělo být rozhodnuto po řádné odborné i celospolečenské diskusi, vyhodnocení specifických potřeb regionů, účelnosti konkrétních staveb, porovnání s jinými řešeními a zhodnocení negativních vlivů, které s sebou tyto stavby nesou. Nelze je umístit kamkoliv to morfologie území jen trochu umožní.

Dalším dnes projednávaným materiálem je Harmonogram opatření a nákladů na připravovaná opatření ke snížení negativních dopadů sucha a nedostatku vody do roku 2030. V něm se na přípravu a realizaci prvních pěti přehrad v příštích deseti letech počítá s celkem 13 miliardami korun. Pozitivním prvkem materiálu je přiznání potřeby navýšit prostředky na realizaci opatření sloužících k zádrži vody v krajině. Přesto však nemá Ministerstvo životního prostředí v příštích 10 letech vysoké ambice, když plánuje revitalizaci v rozsahu 15-30 km vodních toků za rok. Podobné tempo se týká i opatření proti erozi půdy, která se v ČR týká 1,5 milionu hektarů orné půdy, ale ministerstva životního prostředí a zemědělství nepočítají ani s 30 tisíci hektary ročně. Na regulaci melioračních systémů plánuje Ministerstvo zemědělství dávat smutné 3 miliony korun ročně.

To je ten deklarovaný boj se suchem? Piráti představili jasný plán již v červnu.