Denní záchyty pozitivně diagnostikovaných pacientů s COVID-19 v ČR jsou relativně vysoké a v pracovní dny se pohybují kolem hodnoty 300. Vysoký počet diagnostikovaných koresponduje s velkým objemem prováděných testů a odráží šíření nemoci v populaci. V naprosté většině okresů ČR jde o záchyty sporadické, ojedinělé, negenerující nebezpečné a meziregionální klastry. Nedochází k zásahu zranitelných skupin obyvatel, významně nerostou počty hospitalizovaných. Mortalita je velmi nízká a většina případů je bezpříznaková nebo jen s lehkým průběhem. Nedochází k nekontrolovanému plošnému šíření.

Na území Hlavního města Prahy je pozorován dlouhodobý zvýšený výskyt případů onemocnění covid-19, aktuální situace již vykazuje znaky počínajícího komunitního přenosu. V současné době je však na spodní hranici druhého stupně rizika (oranžová barva) a tudíž není prozatím nutné přijímat zásadní protiepidemická opatření. Případy jsou z větší části zaznamenávány u mladší a střední generace, s převážně asymptomatickým nebo mírným průběhem onemocnění. Přibližně 10 % všech diagnostikovaných případů v posledním týdnu je hlášeno ve zranitelných skupinách obyvatel, což představuje nárůst oproti předcházejícímu období. Pozitivem je, že nedochází k nárůstu počtu hospitalizovaných osob vyžadujících intenzivní péči.

Případy jsou zaznamenávány zejména souvislosti s hromadnými akcemi, rodinnými výskyty nebo v souvislosti s pracovištěm, či se jedná importy ze zahraničí. "V Praze bohužel dochází k nárůstu počtu případů bez vazby na známý zdroj nákazy. Nicméně riziko komunitního přenosu je zde na spodní hranici pásma a tudíž není prozatím nutné přijímat zásadní protiepidemická opatření. Z globálního hlediska není zvýšený výskyt v Praze odlišný od situace v jiných velkých evropských aglomeracích, jako např. ve Vídni, Lisabonu, Madridu či Barceloně, což je dáno zejména vysokou kumulací osob dojíždějících do Prahy za prací či z důvodu turismu a také četnosti větších akcí s vyšším počtem účastníků," vysvětlila hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.

Na zhoršení epidemiologické situace bude pražská hygienická stanice reagovat zavedením roušek ve všech vnitřních prostorách Letiště Václava Havla a doporučením roušek ve veřejných prostorách škol a školských zařízení, a to s účinností od 1. září. Podle již dříve avizovaného celostátního opatření budou v celé ČR povinné roušky také v prostředcích veřejné dopravy, vnitřních prostorách zařízení zdravotnických a sociálních služeb a v prostorách úřadů sloužící pro styk s veřejností. "Praha je na hranici mezi zeleným a oranžovým stupněm, proto zatím ponecháváme jen doporučení roušek ve školách. Pokud by se situace zhoršila, museli bychom přijmout širší opatření. Budeme ji neustále vyhodnocovat. Občany Prahy prosím, aby byli maximálně odpovědní a vyhýbali se velkým akcím. Nyní je to zejména v rukou Pražanů, jak se budou chovat zodpovědně," doplnila Zdeňka Jágrová, ředitelka pražské hygienické stanice.

Do prvního stupně pohotovosti se nově zařadily okresy Kolín, Příbram, Žďár nad Sázavou a Brno - město. Vzrostl zde týdenní počet nově diagnostikovaných případů o 50 % oproti předchozím 7 dnům v asociaci s dalšími rizikovými trendy. Situace ve zmíněných okresech je zatím pod kontrolou, bez rizika komunitního šíření. Podíl osob s těžkým průběhem onemocnění je velmi nízký, neexistuje tlak na kapacity zdravotních služeb. "V uvedených okresech je pozorován dlouhodobější, anebo krátkodobý a velmi výrazný negativní trend ve výskytu počtu případů onemocnění COVID-19. Návaznost mají zejména na hromadné akce, rodinné výskyty, výskyty na pracovišti, avšak objevují se i sporadické výskyty bez známé vazby na zdroj nákazy. S výjimkou okresu Žďáru nad Sázavou nedochází k zásahu do zranitelných skupin obyvatel. Epidemiologická situace je pod kontrolou, nejedná se o plošné šíření regionálního rozsahu," popsala Rážová.

Lokality s dříve zvýšeným výskytem nemoci v Moravskoslezském kraji se významně zklidňují a nevykazují žádný růst rizika.