Podpora měla sloužit na demolice budov v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami, případně zabránit jejich vzniku v rizikových oblastech. MMR ale neurčilo, že objekt k demolici se musí nacházet přímo v sociálně vyloučené lokalitě nebo s ní alespoň souviset. Z 94 demolic, které získaly podporu v letech 2016-2018, jich bylo 37 v obcích, kde vyloučené lokality nejsou.

MMR také nesledovalo, jaký má podpora vliv na sociálně vyloučené lokality. Zajímaly jej jen kvantitativní ukazatele u jednotlivých demolic, jako například velikost revitalizované plochy.

MMR navíc dostatečně nevymezilo podmínky pro čerpání podpory. Demolice se měly týkat objektů k bydlení a rekreaci nebo ubytovacích zařízení. Podporu ale přidělilo MMR v některých případech i na demolice garáží nebo hospodářských budov.

Každoročně vyčlenilo MMR na demolice v sociálně vyloučených lokalitách 100 milionů korun. V letech 2016 až 2018 se ale vyčerpalo jen 38 % této částky. Důvodem byl jednak malý zájem obcí o podporu, jednak nadhodnocení předpokládaných cen demolic. Skutečné ceny byly o zhruba 60 % nižší. To, že se peníze na demolice čerpají jen málo, MMR nijak neřešilo a v dalších letech počítá se stejnou částkou.

Podle NKÚ také selhal kontrolní systém MMR. Ministerstvo například vůbec u příjemců podpory nekontrolovalo zadávací řízení. Přitom právě zadávací řízení byla jedinou cestou, jak zajistit co nejvýhodnější cenu za demolici. MMR totiž nestanovilo limit nákladů nebo maximální jednotkové ceny.

NKÚ při kontrole zadávání veřejných zakázek u dvou příjemců zjistil, že u demolic celkem za 9 milionů korun porušili podmínky podpory, když zakázku nezadali v otevřeném řízení. NKÚ proto oznámil finančním úřadům podezření na porušení rozpočtové kázně.