Program Antivirus umožňuje uznat náklady vynaložené zaměstnavateli na náhrady mezd zaměstnanců včetně povinných odvodů za dobu, kdy trvala překážka v práci na straně zaměstnavatele z důvodu uzavření či omezení provozů v důsledku epidemie koronaviru, a to ať už přímým rozhodnutím vlády v rámci vyhlášených preventivních opatření, či v důsledku sekundárních jevů s epidemií souvisejících. Vláda tento nástroj podpory zaměstnanosti schválila 31. března s platností od 12. března do 30. dubna. Vzhledem k tomu, že důvody pro jeho přiznání budou pro řadu firem trvat i v květnu, rozhodla dnes vláda o jeho prodloužení až do 31. května. Zaměstnavatelé tak budou moci o refundaci náhrad mezd požádat i za měsíc květen.

Vláda schválila také návrh Ministerstva zdravotnictví na oddlužení vybraných státem řízených nemocnic, které jsou v dlouhodobých problémech se splácením svých závazků a současná krize způsobená epidemií koronaviru jejich hospodářskou situaci ještě zhoršuje. Konkrétně se jedná o Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze, Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, Nemocnici Na Bulovce, Thomayerovu nemocnici, Fakultní nemocnici Brno a Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Vláda v jejich prospěch uvolní z vládní rozpočtové rezervy téměř 6,6 miliardy korun.

Ministři souhlasili také s nasazením příslušníků Armády ČR rovněž v zařízeních provozovaných poskytovateli zdravotních služeb poskytujících následnou lůžkovou léčebně rehabilitační péči. Vojáci vypomohou v léčebnách dlouhodobě nemocných a zařízeních sociálních služeb, domovech pro seniory, v Chebu a v Mariánských Lázních, kde se mezi klienty a zaměstnanci objevilo ložisko nákazy nemocí covid-19 a zařízení by péči o klienty vlastními silami nemohla zvládnout.

Vláda zároveň schválila navýšení finančních prostředků na služební platy vojáků z povolání v celkové výši 35,59 milionu korun, které půjdou na platy a odměny pro příslušníky Armády ČR, kteří vypomáhají se zvládnutím epidemie koronaviru. Ze stejných důvodů odsouhlasili ministři i navýšení prostředků na platy příslušníků Celní správy o 44,18 milionu korun, na platy policistů o 783,89 milionu korun a platy příslušníků Hasičského záchranného sboru o 99,76 milionu korun.

Vláda se opět vrátila i k problematice dostavby nových jaderných bloků. Ministři projednávali smluvní rámec spolupráce se společností ČEZ. Vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček dostal od vlády mandát, aby zahájil nezbytná jednání o veřejné podpoře s Evropskou komisí, tzv. notifikaci.

Ministři se zabývali také několika důležitými legislativními návrhy. Schválili návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie a zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích. Jedním z cílů novely je eliminovat další náklady státu na provozní podporu a mít možnost každoročně nařízením vlády maximálně zohlednit situaci na energetickém trhu. Zároveň návrh transponuje do české legislativy závazky České republiky, které vyplývají z vydaných rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti podpory energie získávané využitím obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla s vnitřním trhem EU.

Vláda schválila také návrh nového zákona o soukromé bezpečnostní činnosti. Vyčlenění tohoto specifického podnikatelského prostředí do zvláštního zákona má umožnit zpřísnit podmínky pro činnost soukromých bezpečnostních služeb, jasně definovat nároky na ně a zlepšit také možnosti kontroly. V důsledky tedy zákon pomůže odstranit z trhu nekvalitní či rizikové provozovatele a celkově zkvalitní jejich služby.

Ministři schválili rovněž návrh novely daňového řádu, který předložilo Ministerstvo financí. Jedná se vlastně o opětovné předložení návrhu, který po zamítnutí Senátem neschválila minulý týden Poslanecká sněmovna. Základem návrhu je realizace projektu MOJE daně, který má pomoci zjednodušit daňový systém a podpořit elektronizaci správy daní. Návrh rovněž zjednodušuje kontrolní postupy, reviduje sankční systém a nově upravuje i problematiku vracení daňového odpočtu.

Oproti sněmovnímu tisku, který předtím v Parlamentu neuspěl, připravilo Ministerstvo několik dílčích změn. Vypustilo například návrh na faktické prodloužení lhůty pro vracení daňových odpočtů z 30 na 45 dnů v případě konkludentního stanovení daňového odpočtu či upravilo institut zálohy na daňový odpočet tak, aby vznik nároku na tuto zálohu byl správcem daně posuzován až v průběhu daňové kontroly, popřípadě při zahájení postupu k odstranění pochybností, a nikoliv ve fázi před zahájením daňové kontroly. Účinnost nového zákona se také posunula na 1. leden 2021.