Dostavba většiny zbývajících úseků dálniční sítě bude započata v nejbližších pěti letech
"Vím, že takové prohlášení zní v kontextu stagnace minulých let odvážně, ale opírám se o reálná fakta: Poprvé od roku 1989 existuje díky zákonu o liniových stavbách legislativa, která zrychluje proces přípravy nových silničních projektů. Česká republika prosperuje a díky vlastním i evropským zdrojům může do dopravní infrastruktury poměrně masivně investovat. Současně ŘSD výrazně pokročilo v přípravě klíčových projektů výstavby zbývajících dálnic," uvádí ministr Kremlík.
Letos je ve výstavbě 243 kilometrů silničních komunikací, z čehož na zelené louce je ve výstavbě 131 kilometrů dálnic a 60 kilometrů silnic I. třídy. V roce 2020 má být zahájeno 194 km a v roce 2021 to bude 134 km. V letech 2022 až 2024 bude zahájena výstavba většiny zbývajících úseků dálniční sítě. Za horizontem roku 2025 je zahájení jen malé části dálničních staveb, zejména severní část pražského okruhu. "Trend výrazného rozvoje infrastrukturních projektů stojí na pevných základech," komentuje Vladimír Kremlík a zdůrazňuje: "Je to výsledek týmové práce, v níž je vidět silná vůle vlády, zákonodárců i mravenčí práce zaměstnanců ŘSD a dalších organizací v resortu dopravy na přípravě silničních, železničních i vodních staveb." Symbolickým příkladem pokroku ve výstavbě je, že dálnice D3 vedoucí převážně Jihočeským krajem bude dokončena až k hranici dříve, než bude dokončena navazující dálnice na rakouské straně.

Transformace ŘSD na flexibilnější a finančně nezávislý subjekt
Ministr dopravy Vladimír Kremlík zahájil také dlouho diskutovanou přípravu transformace ŘSD. Z příspěvkové organizace by se tak po vzoru rakouského Asfinagu stát akciová společnost. Vladimír Kremlík k tomu uvádí: "Transformaci ŘSD na akciovku považuji za nutný a současně zcela logický krok vedoucí k urychlení a zefektivnění fungování tohoto klíčového subjektu. Činnost transformovaného ŘSD již nebude svazována limitující nestabilitou financování či nedostatečnou autonomií v rozhodování a odměňování zaměstnanců. Výsledkem transformačního procesu bude nové ŘSD s vyšší organizační flexibilitou a podstatně nižší finanční závislostí na státním rozpočtu. Naší ambicí je, aby se ŘSD stalo samostatnou prosperující společností a zároveň vyhledávaným zaměstnavatelem pro odborníky z oblasti stavebnictví či stavebního práva."

Bezpečnost je naprostou prioritou, komfort přidanou hodnotou
Kromě přípravy nových dopravních projektů Ministerstvo dopravy ČR ve spolupráci s ŘSD intenzivně pracuje na operativních opatřeních ke zvýšení bezpečnosti i komfortu řidičů na českých silnicích. Celkově je na dálničních sjezdech i samotných dálnicích instalováno 62 značek STOP-PROTISMĚR. Klíčové dopravní tahy jsou monitorovány nejen dálkově kamerovými systémy, ale i kontrolními vozidly ŘSD. "Naprostou prioritou je pro nás bezpečnost řidičů i pasažérů," uvádí ministr Kremlík.
Bezpečnost je prioritou nejen na českých silnicích, ale i na železnici. Vladimír Kremlík prosazuje umístění závor na všechny rizikové železniční přejezdy. "Do konce letošního roku budou instalovány závory na 133 ze 164 železničních přejezdů na silnicích první třídy. Vedle klasických závor je záměrem též posilování využití moderních technologií."

Vzorem pro české rychlostní tratě je TGV
Investice do dopravy se netýkají jen silniční, ale i drážní dopravy. Významným milníkem pro její rozvoj bylo uzavření úvěrové smlouvy mezi Ministerstvem financí ČR a Evropskou investiční bankou (EIB) do výše 3 miliardy korun na financování výdajů na rozvoj železniční infastruktury. Jedná se o první část z celkového úvěrového rámce 11,5 miliard korun.Tyto prostředky se budou týkat i projektů vysokorychlostních tratí. Jejich příprava bude výrazně urychlena o několik let díky spolupráci s národní francouzskou železniční společností SNCF, která má s projekty vysokorychlostní železnice více než 40 letou zkušenost. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) ve spolupráci se SNCF dokončí v tomto roce manuál pro přípravu vysokorychlostních tratí pro fázi územního rozhodnutí. Pilotním projektem VRT v Česku bude trať z Prahy-Běchovic do Poříčan, prvním rozsáhlým dílem bude spojení Praha-Drážďany. Jeho stavebně nejnáročnější a také nejdražší částí bude 26 kilometrů dlouhý tunel pod Krušnými horami.
Viditelnou proměnou procházejí česká nádraží. Celkem již probíhá nebo prošlo rekonstrukcí 102 nádražních budov za 1,2 miliardy, nyní se rekonstruuje například zbývající část Fantovy budovy pražského hlavního nádraží, výpravní budova v Havířově, v Berouně nebo ve Frenštátě pod Radhoštěm. Celkem SŽDC vynaloží na opravy mezi lety 2017 a 2022 přibližně 8,4 miliardy korun.

Prohloubení koryta Vltavy usnadní nákladní dopravu i plavbu hotelových lodí
Významným rozvojem prochází i vodní doprava na významných českých vodních cestách zařazených do klíčové infrastruktury transevropských dopravních sítí TEN-T (vybrané úseky Labe a Vltavy). Byly zahájeny práce na prohloubení koryta řeky Vltavy mezi Prahou a Mělníkem o 40 cm, loď tedy uveze při stejných nákladech o 30 % více materiálu . Zahájeny byly rovněž práce na zvýšení podjezdné výšky mostů přes Vltavu, což umožní bezpečnou plavbu nejen nákladních, ale i těch největších hotelových lodí, jejichž popularita v Evropě neustále stoupá. Dopravně významným i historicky a technicky zajímavým projektem je rekonstrukce technické památky Plavební komora v Hoříně, na které bude mimo jiné původní kamenný most přes komoru nahrazen zdvižným mostem při zachování původního vzhledu.

Úsilí Ministerstva dopravy ČR i jemu podřízených organizací se soustředí na to, aby byl urychleně dohnán dluh v rozvoji dopravní infrastruktury a aby se ČR dostala zejména se svými silnicemi a železnicemi na úroveň sousedních zemí. "Rozvoj dopravní infrastruktury je národní zájem a musím ocenit, že v této oblasti táhneme všichni v politice i státní správě za jeden provaz," uzavírá ministr dopravy Vladimír Kremlík.