Ve stájích, halách a dalších hospodářských budovách, kde může teplota stoupat velmi vysoko, by měla být zajištěna ventilace a rovněž náhradní zdroje energie. V pohotovostním plánu chovatele musí být uvedena doba, po kterou je možné udržet dobré životní podmínky pro zvířata v případě selhání umělého větracího systému. Tato povinnost se týká všech hospodářství, kde větrání závisí na umělém větracím systému. Chovatel v případě výpadku energie v ustájovacích prostorech musí zajistit činnost náhradních energetických zdrojů.

Ve velkochovech prasat i v kravínech je v případě extrémních teplot vhodné zvířata chladit sprchováním. Pastevně chovaná zvířata, u nás především skot a ovce, ale také třeba koně, musí mít na pozemku možnost schovat se před slunečním žárem do stínu. Také u nich je nutné zajištění vhodného zdroje napájení. Pro bližší představu lze uvést množství vody, které hospodářská zvířata vyžadují na den: dospělá prasata 25 l; dospělé ovce 20 l; dospělý skot 40 l a dojnice 100-180 l.

"Chovatelé musí sledovat předpověď počasí a musí také předjímat problémy, které mohou náhlé změny teploty způsobit. Řada případů úhynu drůbeže v chovných halách v předchozích letech potvrzuje, že připomínání na první pohled možná samozřejmých věcí, není bezdůvodné," uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Na dostatek vody by neměly zapomínat ani osoby cestující se psy, kočkami a jinými zájmovými zvířaty. Zejména při delší cestě by měli řidiči dělat pravidelné zastávky a nechat při nich zvíře proběhnout a napít se. Zvířata je potřeba zastínit a v případě velkého horka i chladit, nejlépe vlhkou textilií. Naopak polévání zvířete vodou se nedoporučuje. Náhlé zchlazení může být spíše kontraproduktivní.

"Nikdy by v horkém počasí rozhodně chovatelé neměli nechávat zvíře samotné zavřené v autě, teploty můžou za pár minut dosáhnout 50 °C, což může ohrozit zdraví ale dokonce i život zvířete," dodal Semerád. Pokud přeci jen dojde k přehřátí zvířete, pak je nutné provést první pomoc ochlazováním vlažnou vodou, umístit zvíře do stínu, zajistit dostatečný přísun vody a vyhledat pomoc soukromého veterinárního lékaře. Pro hlavní denní venčení psů se jako nejvhodnější doba doporučuje ráno a večer, kdy jsou teploty snesitelné.

Obdobná pravidla platí i pro transport hospodářských zvířat. V horkých dnech se doporučuje přepravu směřovat především do brzkých ranních nebo večerních hodin. Každopádně je nutné zajistit splnění požadavků daných legislativou (nařízení EP a Rady 1/2005), především pak teplotu při přepravě, délku přepravy, zajištění krmení a napájení.