Poskytování benefitů mimo mzdu omezily nejčastěji podniky menších velikostí. U mikro podniků do 10 zaměstnanců to byla dokonce polovina z nich. Mezi malými firmami do 50 zaměstnanců poskytování zaměstnaneckých benefitů omezilo zhruba 40 % podniků. Firmy snižovaly nejen počet benefitů, ale i jejich výši.

"Všem zaměstnavatelům v zemi, kteří dosud nabízeli benefity, vzrostly náklady a administrativa, spojená s hlídáním daňového limitu. Menší podniky se ale na rozdíl od těch větších dokážou s jakýmkoliv zvýšením daňové zátěže a nákladů na pracovní sílu vypořádat hůře, takže nepromyšlená a byrokratická úprava nejvíc dopadá na ty nejmenší, které by stát měl spíš hájit," vysvětluje viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Letos od 1. ledna je totiž většina nepeněžních benefitů osvobozena od daně pouze do výše poloviny měsíční průměrné mzdy. V případě překročení této hranice nově benefity podléhají dani z příjmu a také odvodům pojistného.

Vláda ve svém plánu snížit schodek státního rozpočtu původně zamýšlela zcela zrušit daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů. Vládní strany nakonec částečně vyslyšely argumenty Hospodářské komory, dalších podnikatelských organizací a odborů a daňovou uznatelnost nepeněžních bonusů zachovaly alespoň do výše poloviny průměrné mzdy.

"Loňská úprava žádné zásadní příjmy do státní pokladny nepřinese, ale firmám zbytečně zvedne náklady a omezí i benefity, které mají významné pozitivní dopady na zdraví a práceschopnost populace. V současnosti proto vyjednáváme s Ministerstvem financí, aby se od roku 2025 z daňového stropu vyjmuly alespoň zdravotní a sociální benefity, díky kterým roste počet různých preventivních zdravotních vyšetření a zlepšuje se schopnost lidí pečovat o své blízké v případě nečekané situace. Věříme, že je i v zájmu státu, aby lidé aktivněji pečovali o své zdraví - a zaměstnavatelé k tomu mohou zajištěním zdravotních benefitů pro své zaměstnance výrazně přispět," dodává Tomáš Prouza.

Tyto kategorie benefitů, kam spadají např. preventivní vyšetření, očkování nebo psychologická podpora, se často vztahují nejen na zaměstnance, ale i jejich rodiny. "To vede ke zlepšování zdravotního stavu české populace. Prevence je přitom vždy výrazně levnější než řešení následků. Pokud stát nezohlední tuto skutečnost, kondice lidí se zhorší a náklady českého zdravotnictví vzrostou. Konsolidačním balíčkem ale přece vláda zamýšlela výdaje státního rozpočtu snížit," poukázala na dopady úprav ve zdanění benefitů viceprezidentka Hospodářské komory a prezidentka České komory fitness Jana Havrdová.

Z dlouhodobých šetření Hospodářské komory mezi členy vyplývá, že benefity svým zaměstnancům v minulých letech poskytovalo rok od roku více zaměstnavatelů. Vloni, ještě před zavedením limitu pro jejich zdanění, benefity poskytovalo 92 % zaměstnavatelů v zemi.

Nejrozšířenější jsou benefity spojené se stravováním zaměstnanců. Stravování v kantýně, stravenkový paušál, dovozy obědů, elektronické nebo papírové stravenky vloni poskytovalo téměř 90 % zaměstnavatelů.

Na 80 % firem svým zaměstnancům zajišťovalo materiální vybavení, jako je mobilní telefon, notebook, služební auto nebo oděv. Sociální benefity, jako jsou příspěvek na penzijní připojištění, sick day, práce z domova nebo dovolená nad rámec zákona, nabízelo přes 75 % zaměstnavatelů.

Do šetření Hospodářské komory se zapojilo 457 respondentů, od nejmenších po největší zaměstnavatele v zemi, působících v různých odvětvích ekonomiky napříč všemi kraji České republiky.