Hlavní díl kompetencí EU v oblasti zdravotnictví je založen na koordinaci a podpoře politik členských států. Oblast sdílených pravomocí je pak v oblasti ochrany trhu a zákazníků. Naopak zcela v působnosti států je pak organizace zdravotnictví a poskytování zdravotní péče, včetně jejího financování. Kompetence EU rostou v oblasti přeshraničních zdravotních hrozeb. Pandemie covid-19 vedla k posílení pravomocí EU, většímu sdílení informací, systému včasného varování či většímu důrazu na očkování jako nejúčinnější prevenci.

"Na úrovni členských států je velká síla EU ve sdílení znalostí a zkušeností. Samotným pacientům členství v EU přináší výhody prakticky ve všech oblastech života a zdravotnictví není výjimkou. Evropský průkaz zdravotního pojištění, špičková péče v oblasti vzácných onemocnění, obrovské finanční prostředky v řádech desítek miliard na modernizaci zdravotní péče či třeba mimořádné zajištění léčiv a očkovacích látek. To jsou výhody, které bychom bez členství v EU objektivně neměli. A na jejich tvorbě se aktivně podílíme," řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

"Některé evropské státy si také vzájemně začínají uznávat i elektronické recepty na léky, Češi si tak mohou své léky v případě potřeby vyzvednout v zapojených lékárnách např. ve Španělsku, Polsku či Chorvatsku. Do budoucna takto budou uznávány a sdíleny i zdravotnická dokumentace či laboratorní výsledky," doplnil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček s tím, že jako další přínosy členství v EU vidí také sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí ve veřejném zdraví, Evropské lékové agentury či DG HERA u krizových situací ve zdravotnictví.

Zásadní benefitem členství jsou také evropské fondy, které do českého zdravotnictví přinesly od roku 2008 podporu v řádu desítek miliard korun v oblasti rozvoje zdravotní péče, ale i IT (kyberbezpečnost), vědy a výzkumu, či energetických úspor u nemocničních budov.

V řadě oblastí současnou podobu Česko výrazně ovlivnilo EU mj. skrze svá předsednictví Radě EU v letech 2009 a 2022. Ve zdravotnictví jde zejména o směrnici o přeshraniční péči, která umožnila vznik Evropských referenčních sítí či sítě eHealth, dále nedávno schválené nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data nebo nové nařízení ke krvi, tkáním a buňkám, které stanovuje nové a přesné podmínky pro získávání a nakládání s těmito látkami tak, aby byl chráněn jak dárce, tak příjemce, a to stejně v celé EU.