InfoDnes.cz » Zpravodajství » Domácí

U neheterosexuálních lidí se v ČR výrazně častěji vyskytují duševní poruchy a sebevražedné myšlenky

23.04.2024
Nová studie Mental health and help-seeking in Czech sexual minorities: a nationally representative cross-sectional study, publikovaná v prestižním časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences, ukázala, že až u 52 % gayů a leseb se vyskytuje alespoň jedna duševní porucha. Až čtvrtina pak reportuje suicidální myšlenky nebo chování, což je pětinásobek ve srovnání s heterosexuální populací. Předchozí výzkumy doložily, že tyto rozdíly v duševním zdraví nejsou zapříčiněny sexuální orientací, ale jsou z velké části způsobeny společenskou stigmatizací, diskriminací a nedostatečným přijetím, které neheterosexuální lidé zažívají.
Ilustrační snímek | Foto: pixabay.com
První komplexní český populačně reprezentativní výzkum, který zahrnoval otázky na sexuální identitu a duševní zdraví, umožnil na celonárodní úrovni porovnat duševní zdraví a intenzitu vyhledávání příslušné pomoci mezi heterosexuálními a neheterosexuálními lidmi. Studie se zúčastnilo celkem 3063 respondentů z nichž 2917 (95,2 %) se přihlásilo k heterosexuální orientaci, 44 (1,44 %) se identifikovalo jako gayové nebo lesby, 48 (1,57 %) jako bisexuální lidé a 54 (1,76 %) se zařadilo do skupiny "jiné". Sběr dat probíhal v domácnostech v listopadu a prosinci 2022.

Častější a závažnější duševní obtíže


"Na základě publikovaných výsledků jsme prokázali, že prevalence alespoň jedné současné duševní poruchy činila 18,85 % u heterosexuálních osob, 52,27 % u gayů nebo leseb, 33,33 % u bisexuálních osob a 25,93 % u sexuálně rozmanitějších osob. Sebevražedné myšlenky a chování se vyskytovaly u 5,73 % heterosexuálních osob, 25,00 % gayů nebo leseb, 22,92 % bisexuálních osob a 11,11 % sexuálně rozmanitějších osob. Zaznamenaný téměř pětinásobně vyšší výskyt sebevražednosti u gayů a leseb bohužel není výsledkem, který by se významně odlišoval od zjištění podobných studií v zahraničí. U nás je ale tato problematika stále z velké části ignorována a je zřejmé, že je zapotřebí jí věnovat náležitou pozornost," popisuje hlavní autor studie z Národního ústavu duševního zdraví, vedoucí pracovní skupiny Duševní a veřejné zdraví sexuálně a genderově rozmanitých lidí Michal Pitoňák.

Studie také ukázala významné rozdíly v závažnosti symptomů duševních onemocnění. "Průměrná závažnost depresivních symptomů byla 2,96 u heterosexuálních osob a 4,68 u gayů a leseb, 7,12 u bisexuálních osob a 5,17 u sexuálně rozmanitějších osob. Průměrná závažnost úzkostných symptomů byla 1,97 u heterosexuálů a 3,5 u gayů a leseb, 4,63 u bisexuálů a 3,7 u sexuálně rozmanitějších osob. V rámci těchto výsledků vyšší hodnoty indikují vyšší závažnost. Hodnoty pro deprese byly v rozsahu 0 až 27 a hodnoty pro úzkosti od 0 do 21 bodů. V obou měřítkách skóre vyšší nebo rovné 5 a vyšší nebo rovné 10 ukazuje na mírnou a středně těžkou symptomatologii," vysvětluje Libor Potočár, výzkumný pracovník z pracovní skupiny Psychiatrické epidemiologie a doktorand Univerzity v Oslu. Výsledky studie také naznačují, že rozdíly v míře vyhledání pomoci jsou v Česku obecně značně široké: lidé, nehledě na jejich sexuální orientaci, v naprosté většině (8 z 10) případů, ve kterých by byla péče indikovatelná, péči nevyhledají. "Tato propast mezi potřebou péče a jejím vyhledáním je tedy u obou skupin srovnatelná, byť je pravděpodobné, že se u obou skupin budou lišit hlavní příčiny nevyhledání pomoci, jako nedostupnost, cena, či v případě neheterosexuální osob i možné další překážky související se stigmatizací. Jejich podrobnější zkoumání ale již nebylo součástí této studie," dodává Michal Pitoňák.

Pomoci mohou systémové změny


"Naše studie přináší spolehlivé důkazy o tom, že neheterosexuální lidé žijící v Česku mají ve srovnání s heterosexuálními lidmi výrazně horší duševní zdraví, přičemž dle výsledků dalších studií je zřejmé, že značnou část z nich pravděpodobně způsobují strukturální faktory, jako je diskriminace, stigmatizace a menšinový stres," dodává Tomáš Formánek z pracovní skupiny Psychiatrické epidemiologie a doktorand Univerzity v Cambridge. "Na základě výsledků výzkumu zdůrazňujeme zejména nutnost zavádění systémových změn, které by nejen vedly k poskytování lepší a citlivější péče pro neheterosexuální osoby, ale také odstranily strukturální stigmatizaci, která k těmto zdravotním rozdílům přispívá. Jedním z takových řešení, které bylo identifikováno v oblasti výzkumu suicidality LGBT+ osob, je například zpřístupnění manželství pro LGBT+ páry," uzavírá Michal Pitoňák.

Zdroj: Národní ústav duševního zdraví

Další články z rubriky Domácí

Moody's potvrdila rating Českých drah v investičním pásmu se stabilním výhledem

Mezinárodní ratingová agentura Moody‘s potvrdila rating Českých drah, a to na úrovni Baa2 v investičním pásmu, se stabilním výhledem. Renomovaná ratingová agentura ocenila především silné postavení společnosti na českém železničním trhu a ...

Úřad vlády se tradičně zapojí do festivalu Open House

Do jubilejního 10. ročníku festivalu pražské architektury Open House se Úřad vlády ČR zapojí otevřením Hrzánského paláce v sobotu 18. května a v neděl ...

ČOI: Hračka na baterie AKU vrtačka T1401 představuje vážné riziko pro životní prostředí

Česká obchodní inspekce zjistila, že na vnitřním trhu je v nabídce výrobek, který představuje vážné riziko kvůli možnému znečištění životního prostřed ...

Ohňostroje jsou pro ptáky vážným ohrožením, ČIŽP za ně může uložit pokutu

Panika, narušení odpočinku a sociálních vazeb, zvýšené riziko úrazů a úhynu - to jsou jen některé z negativních dopadů ohňostrojů na živočichy. Nejvíc ...

Spotřebitelská organizace dTest podala stížnost na Temu

Čínské online tržiště Temu působící na trhu od roku 2023 se těší velké popularitě mezi spotřebiteli. Jen v EU má totiž přes 75 milionů uživatelů měsíč ...

Doporučujeme



Pondělí 27.5.2024
Počasí v ČR
Počasí v regionech »