Budování klimaticky neutrální, zelené, spravedlivé a sociální Evropy byla v posledních pěti letech pro Komisi jednou z priorit a to ve formě schválené Zelené dohody pro Evropu, která pro dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050 musí i nadále pokračovat.

Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR: "Chápeme nutnost posilovat bezpečnost Evropy, ale to se nesmí omezit jen na zbraně. Potřebujeme posílit také energetickou bezpečnost, spravedlivou transformaci a připravit ekosystémy na klimatickou změnu tak, aby jsme z Evropy spravili bezpečné místo i pro budoucí generace. Proto jsme jako nevládní organizace věnující se ochraně klimatu a životního prostředí členům vlády poslali naléhavou výzvu, aby ochranu klimatu a životního prostředí zařadili mezi priority České republiky na nadcházejících evropských jednáních."

Vládní představitelé budou diskutovat uniknutý návrh Strategické agendy příští týden na Summitu EU v Bruseli.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a ve srovnání se světovým průměrem je v Česku oteplení dvojnásobné. Z toho plynou klimatická rizika, která rostou rychleji než připravenost naší společnosti. Proto je nezbytné urychleně jednat na evropské i na vnitrostátní úrovni o jejich zmírnění, jak zdůrazňuje vůbec první zpráva o klimatických rizicích Evropské agentury pro životní prostředí (EUCRA).

Klimatická změna se nepropisuje jen do nárůstu průměrných teplot nebo extrémního počasí, podkopává také stabilitu společnosti, ekonomiky, finančních trhů, infrastruktury, a to nejen v Evropě, ale i celosvětově, - varují ve svém stanovisku podepsané nevládní organizace.

Rychlé jednání má přitom řadu výhod jak pro celou Evropskou unii tak pro Českou republiku. Rozvoj nových ekonomických odvětví a zelená modernizace, které nevyhnutelně potřebujeme k dekarbonizaci a udržení oteplování pod hranicí 1.5 °C, navíc do roku 2030 mohou získat nejméně 1 bilion eur. Pro Česko by vedlejší přínosy rychlého snižování emisí činily do roku 2030 přibližně 439 miliard korun.

Nevládní organizace vytyčily ve svém stanovisku konkrétní body, které má vláda do Strategické agendy EU zapracovat. Důraz kladou na to, aby cíle pro snižování emisí a transformaci ekonomiky byli výslovně zmíněny ve Strategické agendě Evropské unie pro období 2024-2029.

Evropa má možnost využít dekarbonizaci jako příležitost pro inovace a investice do evropských hodnotových řetězců udržitelného zboží a služeb a poskytnout lidem čistou, spolehlivou a cenově dostupnou energii. Právě tím může dosáhnout také konkurenceschopnost své průmyslové základny, co i česká vláda považuje za prioritu. Organizace varují, že ustupování od závazku Evropy k ekologické a sociálně spravedlivé transformaci by nahrávalo těm, kteří se snaží EU destabilizovat a podkopat její základní hodnoty. Ohrozilo by to konkurenceschopnost Evropy v globálním závodě o udržitelnost a prodloužilo by závislost na autoritářských režimech.

Neziskové organizace volají také po zvýšení veřejných investicí směřujících na ochranu klimatu a zajištění toho, aby velcí znečišťovatelé nesli plnou odpovědnost. Strategická agenda EU by měla obsahovat také konkrétní plán adaptačních opatření a ochrany ekosystémů a biodiverzity, abychom byli schopni účinně zvládat dopady extrémních projevů počasí a čelit přírodním katastrofám.

Pod společné stanovisko se podepsaly: Asociace ekologických organizací Zelený kruh, Asociace pro mezinárodní otázky, Arnika, Calla, Centrum pro dopravu a energetiku, Člověk v tísni, Děti Země, Greenpeace, Hnutí Duha, Klimatická koalice, Nesehnutí, Pěšky městem a Stuž. Plné znění stanoviska, které zaslaly vládě ČR najdete zde.