Státní služba by měla být do budoucna kvalitnější, efektivnější, schopná pružně reagovat na aktuální trendy i flexibilně přijímat kvalitní zaměstnance. Směřuje k tomu novela zákona o státní službě, kterou chce vláda Petra Fialy modernizovat deset let starou právní normu, jíž byla státní služba v Česku zavedena. Novela zlepšuje řadu oblastí, které se v praxi ukázaly jako neúčinné, příliš komplikované nebo administrativně náročné, a reaguje také na požadavky z praxe, požadavky služebních orgánů i samotných zaměstnanců. Systém státní služby by měl být do budoucna jednodušší, přehlednější, méně byrokratický a méně nákladný.

Mezi hlavní navržené změny patří například nový systém služebního označení státních zaměstnanců, který se bude odvíjet od platové třídy, do níž je státní zaměstnanec zařazen, od náročnosti vykonávaných činností a od toho, na jaké úrovni státní zaměstnanec tyto činnosti vykonává, zjednodušení služebního ohodnocení či zrušení nefunkčního kárné řízení a místo něj zavedení systému napomenutí obdobný zákoníku práce. Vláda chce také zjednodušit přijímání nových státních zaměstnanců například zrychlením výběrových řízení či možností slevit na určitých pozicích v odůvodněných příkladech ze zákonem požadovaného dosaženého vzdělání.

Kabinet schválil také návrh novely zákona o zahraniční službě. I tato novela reaguje na požadavky z praxe a rovněž na zhoršenou bezpečnostní situaci ve světě. Zavádí například právo zaměstnanců Ministerstva zahraničních věcí na hmotné zabezpečení po určitou dobu po ukončení nebo přerušení výkonu služby či práce v zahraničí v důsledku evakuace a podobných případů, zavádí specifičtější pracovnělékařské prohlídky či rozšiřuje možnost zařazení zaměstnance na překlenovací služební nebo pracovní místo.

Návrh také zavádí jasná pravidla pro působení cizích zastupitelských úřadů v Česku, co se týče například udělování a odnímání souhlasu se zřízením cizích zastupitelských úřadů v Česku a stanovení rozsahu jejich výsad a imunit. A její součástí je rovněž implementace evropské směrnice, která zavádí náhradní cestovní doklad Evropské unie. Jeho zavedení usnadní situaci českých občanů, kteří přijdou o cestovní pas v zemích, kde Česko nemá zastupitelský úřad, a naopak umožní pomoci občanům členských států EU v případě ztráty, odcizení nebo zničení cestovního dokladu v situaci, kdy nemohou získat "národní" náhradní cestovní doklad u zastupitelského úřadu svého státu.

Vláda schválila rovněž návrh novely zákona o Veřejném ochránci práv. Jejím hlavním cílem je po mnoha letech diskusí konečně zavést v Česku institut dětského ochránce práv. Dětský ombudsman pomůže zvýšit právní ochranu dětí v ČR, bude moci vyřizovat stížnosti proti postupu úřadů a dalších orgánů veřejné moci v případě dětí a měl by v agendě také vzdělávací a osvětovou činnost o právech dítěte. Jeho pravomocí má být rovněž ve striktně vymezených případech vstupovat v pozici vedlejšího účastníka do některých soudních řízení týkajících se ochrany práv dětí. Fungovat bude paralelně s veřejným ochráncem práv v rámci stávající Kanceláře veřejného ochránce práv.

Vláda se opět zabývala i problematikou zajištění důstojných důchodů a odpovídajícího zajištění ve stáří pro účastníky odboje a odporu proti komunismu, kteří nejsou držiteli příslušného osvědčení. Projednala analýzu připravenou Úřadem vlády, která navrhuje konkrétní změny v platné legislativě a další kroky, které tuto historickou nespravedlnost vůči těmto osobám mají napravit. Analýza doporučila například novelizovat zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu tak, aby návrh na vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu mohl podat i Ústav pro studium totalitních režimů a bylo možné podat žádost i za osobu dosud žijící, podrobně se zabývat odškodněním za dobu ochranného dohledu uloženého z důvodu politické perzekuce nebo zvážit rozšíření okruhu tzv. prominentů komunistického režimu, kterým by měl být snížen důchod.

Kabinet u příležitosti Mezinárodního dne Romů 8. dubna přijal právně nezávaznou pracovní definici protiromských postojů - anticikanismu, kterou v roce 2020 zformulovala Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu. Definice má pomoci lépe podchytit a reagovat na specifické formy rasismu, předsudků, diskriminace nebo nenávisti namířené proti Romům a Sintům.