V březnu 2024 se z hlediska podílu nezaměstnaných osob již výrazně projevil začátek sezónních prací. Tento každoroční trend byl v tomto roce dále posílen neobvykle teplým březnovým počasím. Pozitivní trend se projevil jak na straně příchodů nových uchazečů o zaměstnání do evidence nezaměstnaných, tak na straně odchodů. Významným faktorem poklesu podílu nezaměstnanosti bylo opětovné započetí výkonu živností přerušených na období zimy. Tyto odchody mohou v jednotlivých okresech představovat i celou pětinu všech ukončených evidencí. Počet volných pracovních míst, které v březnu evidoval Úřad práce, je nejnižší v tomto období od roku 2018, kdy zaměstnavatelé prostřednictvím Úřadu práce nabízeli celkem 253 522 volných pracovních míst.

"Za březen jsme zaznamenali pokles nezaměstnanosti. Je to dobrá zpráva především proto, že k poklesu došlo ve všech krajích, nejvíce pak v kraji Vysočina, v Jihočeském a v Jihomoravském kraji. Do tohoto vývoje promluvily především sezónní práce. Míra nezaměstnanosti je tak u nás opět nejnižší v celé Evropské unii, jak ostatně platí již dlouhodobě. Zároveň platí, že Úřad práce umí najít zaměstnání stále více lidem. V březnu takto pomohl asi 26 tisícům lidí, což je oproti loňsku více než dvojnásobné číslo," zdůraznil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof vysvětluje: "Díky mimořádně teplému počasí se do celorepublikového vývoje nezaměstnanosti v březnu již výrazně promítly začínající sezónní práce, například ve stavebnictví. K podnikání se také začaly vracet osoby samostatně výdělečně činné, které v zimě přerušily činnost a zvolily evidenci na úřadu práce. Máme sice nejnižší nezaměstnanost v EU, stagnuje ale počet evidovaných volných míst, který zůstal už čtvrtý měsíc po sobě prakticky stejný a který je stále nižší než počet uchazečů o zaměstnání v naší evidenci. O to důležitější je, aby se lidé snažili průběžně vzdělávat i rekvalifikovat - je to nezbytné, aby získali lepší zaměstnání a mohli si vydělat víc. Trh práce se stále rychleji mění a s tím i poptávka po nových kompetencích a znalostech," říká Daniel Krištof.

Dle Společné zprávy zaměstnanosti pro rok 2024, kterou připravily Evropská komise a Evropská rada, je Česko hodnoceno mezi nejlepšími v klíčových ukazatelích míry zaměstnanosti: tedy jak samotné míry nezaměstnanosti, která je nejnižší v EU tak ale i v dalších ukazatelích jako je míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením (obecné i u dětí).

Generální ředitel Krištof upozorňuje na rostoucí možnosti zvyšování kvalifikace pro občany, aby zlepšovali svoji situaci a mohli vydělávat víc. Je k dispozici ještě 5 miliard Kč z finančních zdrojů EU, které pomůžou přes 100 000 lidí absolvovat nejrůznější digitální a rekvalifikační kurzy. "Provozujeme e-shop www.jsemvkurzu.cz jak s digitálními kurzy, kde přispíváme 82 procenty ceny kurzu až do výše 50 000 Kč a účastník si doplatí jen 18 procent z ceny, tak i rekvalifikačními kurzy, které jsou zcela zdarma. Lidé tak mohou posílit svoje digitální dovednosti, jejichž neznalost je diskvalifikuje na trhu práce. V nabídce jsou kurzy od základních přes náročné, a to z nejrůznějších oborů. Lidé o vzdělávání zájem mají, evidujeme výrazně rostoucí poptávku. V posledních týdnech přibývá i hodně starších, za což jsem velmi rád," oceňuje si generální ředitel Daniel Krištof.

"Podle našich analýz bude trh práce ve 2. čtvrtletí 2024 nadále mírně růst podobným tempem jako na začátku roku. Mírně roste počet zaměstnavatelů, kteří budou nabírat, ale zároveň vzrostl i počet těch, kteří budou snižovat počty zaměstnanců. Výsledná bilance je pozitivní, ale pohybujeme se na výrazně nižší úrovni optimismu ve srovnání s posledními dvěma lety. Nejoptimističtější obory jsou zdravotnictví, finance, reality, energetika, IT a komunikační služby. Výrazný pokles oznamuje veřejný a neziskový sektor," říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika. Upozorňuje zároveň, že trh práce prochází velkými změnami. "Odeznívají sice dopady pandemie, ale do hry vstupují nové trendy, které zásadně proměňují vztahy zaměstnavatelů a zaměstnanců a kterým je potřeba se na obou stranách přizpůsobit. Vstupujeme tak do éry adaptability. Mění se životní priority zaměstnanců a jejich očekávání od kariéry a zaměstnavatele. Digitalizace, robotizace a umělá inteligence rychle proměňují způsob, jakým pracujeme a překreslují podobu většiny pracovních rolí. V důsledku zelené transformace vznikají tisíce nových pracovních míst a rýsuje se tak nový zaměstnavatelský sektor, který poroste rychleji než IT. 300 tisíc nezaměstnaných se dnes nedokáže propojit s 300 tisíci volnými pozicemi. Změny se zrychlují a klíčovými dovednostmi se stává učenlivost, flexibilita a přizpůsobivost. To platí o lidech i o šéfech, kterým často chybí individuální přístup k potřebám zaměstnanců, iniciování rozvoje jejich dovedností a empatický způsob vedení," uzavírá ředitelka Rezlerová.

V evidenci Úřadu práce ČR (ÚP ČR) bylo v březnu 2024 nově registrováno 33 019 lidí. V rámci krajského srovnání poklesl podíl nezaměstnaných osob ve všech 14 regionech, nejvíce v kraji Vysočina, v Jihočeském a v Jihomoravském kraji. V absolutní hodnotě ubylo nejvíce uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském, ve Středočeském a v Jihočeském kraji. Oproti předchozímu měsíci mírně vzrostl počet volných pracovních míst, a to na 268 660 (v únoru to bylo 268 579 míst).

Uprchlíci z Ukrajiny: práci získalo už téměř 400 000 uprchlíků, dále přibývá počet uprchlíků učících se česky

Z dat Úřadu práce ČR vyplývá, že od vypuknutí konfliktu (24. 2. 2022) do konce března 2024 získalo práci již celkem 397 915 osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou (269 515 z nich jsou ženy, tedy téměř 68 %). Někteří uprchlíci se mezitím již vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci března jich na území ČR pracovalo 124 324. Nejvíce ve Středočeském (22 139 osob) a Plzeňském kraji (17 229 osob) a v Praze (15 122 osob). Nejčastěji pak jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali.

Ke konci března evidoval ÚP ČR celkem 16 044 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou (v únoru 15 648 osob), kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (1 792 zájemců o zaměstnání, v únoru 1 628 zájemců o zaměstnání) nebo žádost o zprostředkování zaměstnání (14 252 uchazečů o zaměstnání, v únoru 14 020 uchazečů o zaměstnání) o zaměstnání. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 4,9 % (v únoru 4,7 %). Od vypuknutí války na Ukrajině do 31. 3. 2024 se na Úřadu práce ČR zaevidovalo celkem 53 475 (v únoru 52 055) osob s dočasnou ochranou.

Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je v případě této skupiny klientů jazyková bariéra. Úřad práce ČR proto nabízí cizincům mimo jiné pomoc s financováním rekvalifikačních kurzů českého jazyka, do kterých dosud (od vypuknutí konfliktu na Ukrajině) nastoupilo celkem 11 511 lidí a 9 382 z nich ho také už absolvovalo. V březnu 2024 kurz zahájilo 926 cizinců (v únoru to bylo 903, v lednu 544, v prosinci 2023 122) a rekvalifikaci v tomto měsíci 478 osob úspěšně ukončilo. Pokračuje tak pozitivní trend posledních měsíců, kdy do kurzů češtiny nastupuje a absolvuje je čím dále více cizinců.

V meziročním srovnání v březnu vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let o 1 procentní bod. Naopak v kategorii 50 plus a ve skupině 30-49 let došlo k jeho mírnému poklesu, a to o 0,9 resp. 0,1 procentního bodu. V evidenci ÚP ČR bylo k 31. 3. 2024 celkem 103 814 uchazečů nad 50 let a tvořili 36,0 % z celkového počtu nezaměstnaných. Z hlediska stupně vzdělání byli bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním.

V uplynulém měsíci hledalo práci 37 872 osob se zdravotním postižením (OZP) - 13,1 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 10 427 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro pracovníky ostrahy, uklízeče a pomocníky v domácnosti nebo montáží dělníky.

Změny ve struktuře nezaměstnaných podle stupně vzdělání ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě evidovaných uchazečů se základním vzděláním (o 4 820) a uchazečů se střední školou (o 4 245). Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci března bylo v evidenci ÚP ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 88 047.

Ke konci předchozího měsíce evidoval ÚP ČR celkem 14 056 mladistvých (věk 15-18 let) a absolventů škol všech stupňů vzdělání. Meziměsíčně je to méně o 230 osob, meziročně pak více o 1 713 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,9 % (únor - 4,8 %, březen 2023 - 4,5 %). V rámci této kategorie absolventů a mladistvých evidoval Úřad práce ČR celkem 8 813 absolventů a celkem 5 281 mladistvých (únor - 5 218, březen 2023 - 4 507), mladiství tvořili 1,8 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Stejně jako jiným skupinám uchazečů o zaměstnání, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost, věnuje ÚP ČR i těmto klientům zvýšenou péči. Speciálně mladistvým věnují velkou pozornost kariéroví poradci z Informačních a poradenských středisek, kteří si je zvou na individuální schůzky a s uchazeči intenzivně pracují. Je-li to jen trochu možné, snaží se je nasměrovat zpět ke studiu na střední škole, tedy udržet je ve vzdělávacím procesu, případně jim nabízí například vhodnou rekvalifikaci. Informační a poradenská střediska mají přehled o školách v jednotlivých regionech a dokážou v tomto smyslu velmi efektivně pomoci.

Úřad práce umí najít zaměstnání pro rostoucí počet lidí - v březnu takto pomohl 26 382 lidem, což je více než dvojnásobek oproti loňsku

Během března se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 33 019 lidí. To je meziměsíčně méně o 2 346 osob (o 6,6 %) a meziročně méně o 1 342 (o 3,9 %) osob. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (4 169) a Středočeský kraj (3 880). Naopak nejméně kraj Karlovarský (1 093). Z hlediska okresů pak nejvíce nově nezaměstnaných vstoupilo do evidence ÚP ČR v Praze (3 707) a nejméně v okrese Rokycany (110).
O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence ÚP ČR žádají v současné době zejména lidé, kteří přicházejí např. z oblasti maloobchodu, veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení, velkoobchodu, výroby kovových konstrukcí, vzdělávání nebo agenturního zaměstnávání. Úřadu práce ČR se v březnu podařilo na trh práce umístit 26 382 lidí (v únoru to bylo 20 585, v březnu 2023 celkem 12 254 lidem).
Naopak z evidence odešlo 40 503 uchazečů, tj. o 5 699 osob (o 16,4 %) více než v předchozím měsíci a o 2 888 osob (o 6,7 %) méně než v březnu 2023. Novou práci získalo 31 339 lidí. Řada z nich našla uplatnění v oblasti maloobchodu a velkoobchodu, inženýrského stavitelství, ve veřejné správě, rostlinné a živočišné výrobě, vzdělávání nebo ve výrobě kovových konstrukcí.

Podporu v nezaměstnanosti pobírá necelá třetina registrovaných uchazečů

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v březnu 92 567 osob, což představuje 32,1 % všech uchazečů o zaměstnání (únor 2024 - 33,7 %, březen 2023 - 30,7 %).

Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 8 691 osob. Uchazeči v průměru pobírali 10 778 Kč měsíčně (únor - 10 823 Kč). Podporu v nezaměstnanosti do 4 500 Kč pobíralo 7 012 (7,6 %) osob. Jedná se zejména o klienty, kteří přišli do evidence ÚP ČR např. po skončení rodičovské dovolené, pečovali o osobu blízkou nebo byli v dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti. Maximální výši podpory, tedy 24 608 Kč, pak ÚP ČR v březnu vyplácel 2 808 (3,0 %) uchazečům o zaměstnání.

V březnu 2024 vyplatil ÚP ČR podle předběžných údajů v rámci podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 1 201 263 tis. Kč (v únoru - 1 190 530 tis. Kč).

Mírný meziměsíční nárůst počtu volných míst, na jedno volné místo připadá více než jeden uchazeč, největší problém mají okresy na severu a na jihu

Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 268 660 volných pracovních míst, o 81 více než v únoru a o 15 865 méně než před rokem (pokles o 5,6 %). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru zhruba 1,1 uchazeče o zaměstnání. Z toho nejvíce v okresech Karviná (10,5), Bruntál (7,5), Hodonín (5,9) a Děčín (5,5). Na přibližně 73 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 67,1 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, o řidiče nákladních automobilů a tahačů, kuchaře nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (80 544 míst) a ve Středočeském kraji (54 617 míst).