"Výroční zpráva NKÚ za rok 2023 nabízí komplexní pohled na fungování naší země. Popisuje úzká místa systému, co ji trápí a čeho se jí nedostává. Výsledky kontrol poukazují na to, že na krize a mimořádné situace státní instituce reagovaly často jen formálně. Reálné změny, které by v praxi zlepšily připravenost státu na krizové situace, přicházely jen minimálně," komentuje výsledky zveřejněné ve výroční zprávě prezident NKÚ Miloslav Kala.

Kontrola systému ochrany obyvatelstva (KA č. 22/12), na který bylo v kontrolovaném období vynaloženo přes 720 mil. Kč, ukázala, že Ministerstvo vnitra (MV) nedokončilo řadu úkolů: nezabezpečilo dostatečný počet prostředků individuální ochrany občanů, jako jsou např. masky či ochranné obleky, a nezajistilo vznik webových stránek s informacemi pro občany, jak se chovat v krizové situaci. Nedostatečnou informovanost obyvatel potvrdilo dotazníkové šetření NKÚ. Zhruba 80 % z téměř 47 tisíc respondentů nevědělo, kde hledat stálý úkryt, a skoro polovina lidí nevěděla, jak se zachovat při úniku chemických látek. Kontrola NKÚ poukázala i na trvalý pokles kapacity stálých úkrytů, které v současnosti dostačují pro 3,2 % obyvatel.

NKÚ se v loňském roce zaměřil i na kontrolu obranných schopností ČR. Kontroloři například zjistili, že Ministerstvo obrany (MO) i přes mnohamiliardové navyšování svého rozpočtu nezajistilo plánovanou obnovu automobilní techniky Armády ČR, která je i nadále značně zastaralá (KA č. 22/11). MO neefektivně a neúčelně utrácelo za opravy zastaralé techniky. Souhlasilo i s opravami, jejichž cena překračovala cenu nových aut. MO se nepodařilo zvýšit některé schopnosti chemického vojska AČR (KA č. 23/03). Nenakoupilo speciální chemické automobily, dekontaminační prostředky nebo protichemické oděvy. U pořízených lehkých obrněných vozidel nezdůvodnilo změnu požadavků na jejich počet a schopnosti; dopadem tohoto postupu byl nárůst ceny o téměř 4,5 mld. Kč, tj. o 522 %.

Snahy o modernizaci veřejné správy, zejména digitalizaci, měly jen omezené výsledky. Částečně pozitivně lze hodnotit rozšiřující se nabídku agend, které může občan vyřídit digitálně. Podání však úřady a státní instituce buď zpracovávají zastaralými způsoby, nebo elektronizace zavedená uvnitř dané instituce nevede ke snížení administrativní zátěže. Nedochází tak k zásadní modernizaci státní správy ani k významné úspoře finančních prostředků. Příkladem je např. administrativní náročnost vyplácení kompenzačního bonusu OSVČ za omezení či zákaz činnosti v době covidu (KA č. 22/07), kdy správci bonusu museli údaje z on-line žádostí zadávat do informačního systému ručně. Správa tohoto bonusu stála 457 mil. Kč. Stále nízká míra sdílení dat často vede k tomu, že občané musí stejné údaje předkládat státu opakovaně. I mezinárodní srovnání digitalizace (DESI) ukazuje, že úroveň eGovernmentu je ve většině států EU vyšší než v ČR.

I v uplynulém roce pokračoval NKÚ v kontrolách dotací. Z výsledků vyplývá, že i přes některé snahy se dotační systém zásadním způsobem nezměnil. Nadále je to administrativně náročný, nepřehledný a neřiditelný systém. Příliš se zaměřuje na formální podmínky a nevěnuje pozornost skutečným cílům a přínosům dotací - tedy jakou veřejnou službu rozdělené peníze přinesly. Dotace jsou často poskytovány na projekty, které nemají žádný reálný dopad na společnost. Je nutné zásadně přehodnotit složitou strukturu a více využívat limity poskytovaných dotací a zvýšit motivaci příjemců k hospodárnosti.

Co se stavu veřejných financí týče, ani při nárůstu příjmů státního rozpočtu se v roce 2023 nepodařilo dostatečně snížit tempo zadlužování. Dluh meziročně vzrostl o 216 mld. Kč, a na konci roku tak činil více než 3,1 bilionu Kč. S tím souvisejí i vysoké výdaje spojené s jeho obsluhou - od roku 2019 se zvýšily téměř o 29 mld. Kč na celkových 68,3 mld. Kč. Nárůst státního dluhu zvyšuje zatížení budoucích generací. Druhá nejvyšší inflace v EU vedla k poklesu reálného příjmu domácností. Ve srovnání s meziročním růstem HDP v EU ve výši 0,5 % vykázala ČR naopak meziroční pokles HDP ve výši 0,5 %.