Rozsáhlý aktuální výzkum ombudsmana, při kterém lidé s různým postižením testovali přístupnost sídel i služeb úřadů a institucí, potvrdil, že kromě fyzických bariér bývají pro lidi s postižením problematické i webové stránky úřadů. Lidé se zrakovým či sluchovým postižením na nich často nemohou jednoduše dohledat vše potřebné. Například úřední hodiny, kontakty nebo informace o vybavení prostor indukční smyčkou či nabídce tlumočení do českého znakového jazyka. Potíže mívají také kvůli malému kontrastu mezi písmem a pozadím stránky nebo kvůli zveřejňování naskenovaných souborů, se kterými si neporadí odečítače obrazovky. Komplikované je pro ně i vyplňování některých formulářů.

Poradní orgán ombudsmana pro oblast práv lidí s postižením nyní ve svém usnesení nad nepřístupností webových stránek i mobilních aplikací vyjádřil znepokojení. Upozornil, že tento stav snižuje samostatnost lidí s postižením. Vyzval proto ombudsmana a jeho zástupce, aby o případných systémových změnách jednali jak s místopředsedou vlády pro digitalizaci, tak s Digitální a informační agenturou. Ta dohlíží na dodržování zákona o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací.

"Státní instituce, úřady, obce a kraje nebo školy mají povinnost přizpůsobit své webové stránky tak, aby je mohli bez problémů používat lidé s postižením. Zkušenosti těchto lidí, včetně členů poradního orgánu, však ukazují, že je potřeba toho hodně vylepšit," uvedl zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm, který poradnímu orgánu předsedá. Možnost zjistit si samostatně potřebné informace je podle něj důležitý aspekt nezávislého života lidí s postižením, podobně jako jejich finanční zabezpečení.

Poradní orgán v loňském roce několikrát upozornil na nedostatečnou výši příspěvku na péči i na snižování jeho reálné hodnoty. Letos si jako jednu ze svých priorit odhlasoval přímo otázku přiměřené životní úrovně a sociální ochrany, kterou Úmluva OSN o právech lidí s postižením shrnuje v článku 28. Člen poradního orgánu Šimon Plecháček při jednání zdůraznil i úzkou souvislost s článkem 19 věnovaným právě nezávislému způsobu života lidí s postižením: "Přijde mi efektivní zabývat se článkem 19 také ve smyslu finančního zabezpečení, protože to vede k nezávislosti způsobu života. S tím pak souvisí i dostupné terénní sociální služby," uvedl s odkazem nezbytný rozvoj různých typů sociálních služeb v souvislosti s transformací velkých ústavů - deinstitucionalizací. Také té se bude poradní orgán nadále věnovat. Vycházet bude i z aktuálně dokončované analýzy strategických plánů krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí týkajících se právě deinstitucionalizace.