V Česku se ekologická organizace zaměří především na vznik nových chráněných území a zlepšení ochrany cenných ekosystémů, jako jsou právě staré lesy, které přes svoji unikátní biodiverzitu a důležitou roli v pohlcování uhlíku stále čelí plánům na rozsáhlé kácení.

V Montrealu se státy světa, včetně Česka, zavázaly k zajištění ochrany 30 % pevniny, moří i řek a k obnově 30 % zničených ekosystémů. Česko tak v blízké budoucnosti čeká několik zásadních úkolů - již na podzim musí představit před další biodiverzitní konferenci COP 16 aktualizovanou strategii a akční plán pro ochranu biodiverzity včetně rozšíření chránených území. Do roku 2025 pak pak musí Česko připravit Národní plán obnovy přírody a identifikovat dotace a pobídky, které přispívají ke ztrátě biodiverzity - tzv. "harmful subsidies", a přesměrovat je naopak do ochrany a obnovy přírody. Greenpeace se proto zaměří jak na rozšiřování chráněných území v Česku, tak na finanční toky, které se podílejí na destrukci přírody.

Na evropské úrovni se nyní řeší Nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law), které čelí značným tlakům zejména ze strany zemědělské lobby. Po dramatickém procesu, kdy nařízení v okleštěné formě prošlo v europarlamentu, by se jím měli v pondělí zabývat také evropští ministři životního prostředí, kteří definitivně rozhodnou, zda nová legislativa projde nebo spadne pod stůl. Nicméně české Ministerstvo životního prostředí již obnovu přírody řeší a v tom samém čase, kdy se bude rozhodovat o osudu nové evropské legislativy, bude hostit první zasedání pracovní skupiny, do níž přizvalo i ekologické nevládní organizace včetně Greenpeace. Z bouřlivého vývoje kolem schvalování Nařízení o obnově přírody je zjevné, že pro další kroky v ochraně biodiverzity a klimatu bude klíčové, jaké bude nové složení Evropského parlamentu a Evropské komise, které se změní po volbách letos v červnu.

Součástí kampaně Zachraňme přírodu bude také informování o ničení přírody v dalších evropských i světových zemích. Produkty, kvůli nimž firmy přírodu ničí, se totiž dostávají i na český trh.

"Přestože ochrana a obnova přírody je klíčová pro naše přežití, stále vidíme, že se cenné ekosystémy ničí a jejich ničení je bez jakékoliv regulace financováno i evropskými bankami a finančními institucemi nebo dokonce podporováno z veřejných zdrojů v formě pobídek a dotací. Téma ochrany a obnovy přírody je navíc zneužíváno populisty, kteří šíří polopravdy a dezinformace s cílem opatření na ochranu přírody oslabit. Přestože je nepopiratelné, že jen zdravé a odolné ekosystémy se dokáží nejen vypořádat s negativními dopady změn klimatu, ale mohou je i účinně tlumit," říká Jan Freidinger, koordinátor kampaně Zachraňme přírodu.

Česká pobočka Greenpeace v minulých letech přinesla důkazy o tom, že ochrana přírody v chráněných územích v Česku je zatím zcela nedostatečná. Například v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří upozornila v minulosti na ilegální kácení či vysazování nepůvodních druhů. Analýza Agentury ochrany přírody a krajiny přitom varovala, že kdyby se v Krušných horách kácelo podle současných plánů vlastníků lesů, prakticky všechny staré cenné porosty by zde byly vykáceny v průběhu příštích deseti let. Greenpeace si kvůli nedostatečné ochraně krušnohorských bučin stěžovala ombudsmanovi i Evropské komisi. Kromě toho organizace Greenpeace upozorňuje na fakt, že v Česku je stále cenná příroda bez jakékoli formální ochrany.