"Velmi důležité je, že podstatou podobný střet Slovensko zažilo už v několika předchozích prezidentských volbách, a to minimálně od roku 2009, což názorně vypovídá o logice fungování místní politiky," uvedl Kopeček.

Slovenskou klasikou ve druhém kole prezidentských voleb je kandidát blízký levicově-nacionalistickému Směru. V roce 2014 šlo dokonce o lídra této strany - premiéra Roberta Fica. "Proti tomuto kandidátovi typicky stojí někdo, využívající pro svou kampaň mobilizační apely, poukazující na kontroverzní styl Ficova vládnutí a jeho selhání, a pracující s protikorupční agendou," připomněl Kopeček.

V posledních dvou prezidentských volbách uspěli kandidáti druhého tábora, Andrej Kiska (2014-2019) a Zuzana Čaputová (2019-2024). Podobu prezidentských voleb podle Kopečka ovlivňují i další faktory, zejména popularita a osobnostní črty kandidátů, efektivita jejich kampaně či schopnost získat širší podporu. "Nicméně nejdůležitějším momentem prezidentských klání bývá právě zmíněná logika," zmínil Kopeček.

Tato podoba soutěže o prezidentskou funkci má tradičně dopady také na povolební vztahy nové hlavy státu a vlády, respektive premiéra, což má význam i pro výhled do budoucna. "Andrej Kiska a Zuzana Čaputová měli s lídrem Směru Robertem Ficem velmi konfrontační vztahy, někdy překračující běžné mantinely. Například u Kisky byla součástí vzájemných sporů i snaha o jeho diskreditaci ze strany Fica. Naopak Kiskův prezidentský předchůdce Ivan Gašparovič fungoval v blízké symbióze s premiérem Ficem a fakticky v jeho stínu," dodal Kopeček.