Vědci shromažďovali data o reprodukčním chování na konci období s největšími restrikcemi, konkrétně v dubnu 2021. Studie se podrobně zaměřila na hodnocení pandemie a životy jednotlivců v různých oblastech života. "Snažili jsme se zjistit, do jaké míry toto hodnocení a osobní zkušenosti z pandemie ovlivnily reprodukční chování. Souhrnně lze říci, že respondenti ve většině případů považovali nejtěžší období pandemie pro narození potomka jako nepříznivé. Takto se vyjádřilo 60 % žen a 54 % mužů," uvedla Jitka Slabá z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy.

Naopak jako příznivé pro početí dítěte období s největšími restrikcemi vnímalo 12 % žen a 15 % mužů. "U těchto mužů hrály roli zlepšené finanční a pracovní podmínky, u žen byly tyto faktory doplněny ještě o roli rodinných vztahů. Je zřejmé, že pro muže je důležité materiálně zabezpečit rodinu, zatímco ženy jsou obecně citlivější i k jiným otázkám. To lze také vysvětlit předpokladem, že zvyšující se potřeba péče o domácnost a děti postihla v době pandemie více ženy než jejich partnery," uvedla Slabá.

Výzkumníci se pak podrobněji zaměřili na to, jaké faktory přispěly k tomu, aby muži a ženy zůstali věrni v otázce plánovaného počtu dětí svým předcovidovým záměrům. Rozhodnutí mužů o celkovém plánovaném počtu dětí jsou podle studie vedená opět zejména racionální úvahou, postavenou na základě materiálních poměrů. Ženy uvažují komplexněji a zohledňují kromě finančních poměrů také rodinné vztahy a příznivost situace pro narození potomka, která reflektuje i výhled do budoucna. Příznivé vyhlídky do budoucna pak v případě mužů přispívají k plánování reprodukce v následujících třech letech. Zajímavostí je, že samotné snahy o početí v období největších pandemických restrikcí nebyly dosavadní zkušeností a vnímáním pandemie jedince nikterak ovlivněny.

"Je evidentní, že otázku počít dítě ovlivňuje nejen kvalita mezilidských vztahů. K plánování narození potomka významně přispívá i materiální nejistota. Proto je důležité, aby ani v době krize, ať už v důsledku pandemie nebo nepříznivých hospodářských podmínek, nebyla omezena dostupnost opatření směřujících k pomoci ekonomicky aktivním jednotlivcům a rodinám. Nejdůležitějším prvkem těchto opatření je tak jejich stabilita a předvídatelnost jejich dostupnosti v budoucnosti," dodala Slabá k výsledkům výzkumu.