"Marketing hrál v politice vždy velkou roli, ovšem nástroje se poslední dobou zásadně změnily. Sledujeme, jak někteří politici, oligarchové, ale i cízí země zneužívají nástrojů na Internetu k manipulaci s lidmi. Pokud nechceme, aby o naší demokracii rozhodovaly místo názorů pochybně financované reklamy, potřebujeme jasná celoevropská pravidla. Legislativa, kterou jsme dnes přijali, jde dobrým směrem. Zavádí totiž třeba povinné označování politické reklamy online i offline. A to včetně informací o tom, kdo a kolik peněz za ni zaplatil a čeho se týká. Tedy zda jde o reklamu před konkrétními volbami, referendem nebo zda se třeba vztahuje k propagaci konkrétního zákona. Třeba v Česku je dnes označení povinné jen v období před volbami a zahrnuje jen zlomek zmíněných informací, což prostě nestačí. Vznikne také celoevropská databáze politické reklamy, takže se každý bude moct podívat, kdo a za co agituje," popisuje Kolaja.

Ten však současně přiznává, že od legislativy očekával víc. Při vyjednávání s národními státy z legislativy vypadla především přísnější pravidla pro takzvané mikrocílení.

"Na příkladu kauzy Cambridge Analytica a jejího vlivu na referendum o Brexitu či na americké prezidentské volby jsme viděli, jak nebezpečným nástrojem může mikrocílení reklam být. Že může bez přehánění ovlivnit celkové směřování země. S jeho pomocí totiž dokážou marketéři nahlédnout do "niter" voličů a zneužít jejich skryté obavy k manipulaci. Jako Piráti jsme proto bojovali za to, aby cílená reklama mohla využívat jen několik předem určených kategorií. A to pouze tehdy, když k tomu dá uživatel výslovný souhlas. Bohužel, proti této snaze se postavily národní vlády. Nová pravidla tak dělají jen dílčí kroky, jako je zákaz používání mikrocílení k oslovení budoucích prvovoličů. To ale nestačí, o konec takzvané šmírovací reklamy budeme usilovat i nadále," dodává Kolaja.

Text, o kterém včera europoslanci hlasovali, je výstup z trialogu. V platnost legislativa vstoupí rok a půl od finálního schválení.