"Situace zemědělců je skutečně zoufalá, což jen potvrzují protesty farmářů napříč Evropou. Jsem proto rád, že agrární organizace ze střední a východní Evropy reagovaly tak rychle na naši výzvu a vybídly své členy k účasti na mezinárodním protestu 22. února. Akce napříč Evropou jsme tak dokázali uspořádat prakticky za týden a za to patří velký dík všem našim členům bez ohledu na jejich velikost nebo výrobní zaměření, kteří se aktivně zapojili, i profesním svazům z Česka i zahraničí, které nás v tom podpořily. Akci vyjádřili podporu kromě členů Agrární komory České republiky také členové Zemědělského svazu ČR, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů či Společnosti mladých agrárníků ČR a připojily se k nám i stovky malých nikde neorganizovaných zemědělců z produkčních oblastí, podhorských i horských lokalit a také mnoho společností mimo zemědělskou prvovýrobu. To jen zdůrazňuje, jak hluboká krize napříč celým sektorem je," říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal. "Zatím se jednalo o poklidný protest, kterým chceme především upozornit na ty největší problémy zemědělců, a ne omezovat život v Česku. Nevylučujeme ale, že protesty budou pokračovat, ať již na evropské nebo národní úrovni. Předali jsme naše priority evropskému komisaři pro zemědělství Januszovi Wojciechowskému i ministrovi zemědělství Markovi Výbornému. Nyní je to na nich," dodává prezident Agrární komory ČR Doležal.

Protestní akce začaly v deset hodin dopoledne a trvaly zhruba dvě hodiny. Čeští zemědělci vyjeli v protestních kolonách k hraničním přechodům a stejně tak zemědělci ze zahraničí. Protestní jízdy se konaly rovněž v centrech měst a měly podobu například cyklické jízdy na kruhových objezdech, významnějších komunikacích či jiných důležitých lokalitách v rámci oblasti, kde není státní hranice. Odhadujeme, že se do akcí zapojilo kolem 3000 traktorů a jiné zemědělské techniky. Nejmasivnější protesty byly hlášené v Olomoucké kraji (500 kusů zemědělské techniky), dále v Kraji Vysočina a ve Středočeském kraji (oba po 320 kusech zem. techniky). Akce vrcholila na česko-slovenském hraničním přechodu mezi Hodonínem a Holíčem, kde vystoupil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, viceprezident Slovenské zemědělské a potravinářské komory Andrej Gajdoš (SPPK) a viceprezidentka Maďarské zemědělské komory Katalin Süle (NAK).

K hlavním společným požadavkům, které byly předány evropskému komisaři pro zemědělství Januszovi Wojciechowskému, patří konec dalšího omezování rozměru zemědělské produkce, zrušení nebo zásadní úprava bezcelní dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou a zjednodušení a snížení byrokratických nároků na zemědělce. Pokud Evropská komise nepřijde obratem s návrhem na řešení těchto tří bodů, mohou se mezinárodní protesty pravidelně opakovat. S manifestem nevládních zemědělských organizací, který zahrnuje tyto priority a podpořilo jej dvanáct agrárních organizací ze střední a východní Evropy, byl seznámen i český ministr zemědělství Marek Výborný. Tyto požadavky na Evropskou komisi budou předané rovněž zástupcům parlamentních stran.

České zemědělce trápí nejen zemědělská politika Evropské unie, ale i neutěšená situace domácího agrárního sektoru a jeho problémy. Vedení Agrární komory ČR předložilo ministrovi zemědělství Výbornému na jednání 26. ledna ve Větrném Jeníkově soubor požadavků, které se týkají především revize národního strategického plánu pro provádění Společné zemědělské politiky Evropské unie v období let 2023-2027. Pokud ministr Výborný nepředstaví pro zemědělce přijatelné řešení do 1. března, Agrární komora ČR podpoří protesty, které již spontánně a místy živelně propukají napříč republikou, a mohou vyústit v celonárodní demonstraci na začátku března. I proto se 29. února uskuteční další jednání představenstva Agrární komory ČR, kde ministr zemědělství představí závěry vlády k požadavkům dojednané v rámci pětikoalice. Současně Agrární komora ČR očekává písemný scénář dalších kroků směřujících ke stabilizaci agrárního sektoru, který bude schválený vládou.

Během jednání premiéra Petra Fialy a ministra zemědělství Výborného se zástupci nevládních organizací včetně Agrární komory ČR 15. února ve Strakově akademii padly již konkrétní návrhy řešení. Jedná se o úpravu parametrů redistributivní platby v národním strategickém plánu Společné zemědělské politiky Evropské unie, dále splnění slibu na zavedení programu na podporu zaměstnanosti na venkově a konec zdaňování dotací, jež Česko uplatňuje jako jedna z mála zemí v Evropské unii a poškozuje tím konkurenceschopnost českých zemědělců oproti ostatním zemím.