Oproti podzimnímu výhledu se počítá s rychlejším odezněním inflace. V celé EU by měla při vyjádření harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) klesnout z 6,3 % v roce 2023 na 3,0 % v roce 2024 a 2,5 % v roce 2025. V eurozóně by se měla snížit z 5,4 % v roce 2023 na 2,7 % v roce 2024 a 2,2 % v roce 2025.

Po slabém nástupu do nového roku se růst letos postupně oživí

V roce 2023 byl růst tlumen oslabenou kupní silou domácností, výrazným zpřísněním měnové politiky, částečným zrušením fiskální podpory a klesající vnější poptávkou. Poté, co se ekonomika EU v druhé půlce loňského roku jen těsně vyhnula technické recesi, zůstávají její vyhlídky v letošním prvním čtvrtletí slabší.

Přesto se pro letošek očekává, že se ekonomická aktivita postupně zvýší. S útlumem inflace by mělo dojít k oživení spotřeby, která bude podpořena růstem reálných mezd a robustním trhem práce. I přes pokles ziskových marží by se v oblasti investic mělo kladně projevit postupné uvolňování úvěrových podmínek a pokračující čerpání prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Obchod se zahraničním partnery by se měl po slabém loňském výsledku opět vrátit do normálních kolejí.

Také tempo růstu se bude od letošního druhého pololetí až do konce roku 2025 stabilizovat.

Rychlejší odeznívání inflace, než se očekávalo

Pokles celkové inflace byl v roce 2023 oproti předpokladům rychlejší, a to především díky snižujícím se cenám energie. Vzhledem k utlumené ekonomické aktivitě se oslabování cenových tlaků v druhé polovině roku rozšířilo i na další zboží a služby.

Vlivem menší než očekávané inflace v posledních měsících, nižších cen energetických komodit a slabšího tempa ekonomiky je ústup inflace oproti předpokladům podzimní prognózy strmější. V krátkodobém horizontu však mohou proinflačně působit dva faktory - zrušení energetických podpůrných opatření v členských státech a vyšší náklady na námořní dopravu dané narušením obchodních tras v Rudém moři. Ani ty by ovšem neměly nastoupený trend snižující se inflace zásadně ohrozit. Na horizontu predikce se očekává celková inflace eurozóny těsně nad cílem ECB, v případě celé EU pak o něco vyšší.

Nárůst geopolitické nejistoty

Současná prognóza je zatížena nejistotou, která plyne z dlouhodobě napjatých vztahů ve světě a z rizika dalšího rozšíření konfliktu na Blízkém východě. Navýšení nákladů na námořní dopravu v důsledku narušení obchodních cest v Rudém moři by mělo mít na inflaci jen okrajový vliv. Další otřesy by však mohly zapříčinit opětovné narušení dodavatelských řetězců, které by mohlo vést k citelnému omezení výroby a nárůstu cen.

Z hlediska situace uvnitř EU souvisí rizika základních projekcí růstu a inflace s tím, zda se budou spotřeba, růst mezd a ziskové marže vyvíjet oproti předpokladům pozitivněji či negativněji, a také s tím, na jak vysoké úrovni zůstanou úrokové sazby a jak na dané úrovni zůstanou dlouho. Ekonomiku také nadále ohrožují klimatická rizika a stále častější extrémní projevy počasí.

Zimní hospodářská prognóza 2024 přináší aktualizaci hospodářské prognózy z podzimu 2023 a zaměřuje se na vývoj HDP a inflace ve všech členských státech EU.

Pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, vychází zimní prognóza ze souboru metodických předpokladů s datem uzávěrky 29. ledna 2024. U všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje prognóza informace do 1. února 2024 včetně.

Evropská komise zveřejňuje každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě prognózy průběžné (zimní a letní). Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace v běžném a následujícím roce pro všechny členské státy a také souhrnné ukazatele pro EU a eurozónu.

Příští prognózou Komise bude jarní hospodářská prognóza 2024, jejíž zveřejnění je plánováno na květen.