InfoDnes.cz » Zpravodajství » Magazín » Zdraví

Černý kašel je v Česku opět na vzestupu, ohrožuje zejména novorozence

14.02.2024
Do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN) bylo od začátku roku 2024 do 13.2. nahlášeno již 698 případů pertuse neboli černého kašle. Onemocnění zasahuje všechny věkové skupiny od kojenců po seniory. Nejvíce případů je hlášeno u teenagerů ve věku 12 až 18 let. Znepokojující je už 16 infekcí černým kašlem u dětí do jednoho roku života. Podobnou situaci hlásí podle ECDC i další evropské země, jako například Dánsko, Chorvatsko, Belgie či Nizozemí.
Ilustrační snímek | Foto: pixabay.com
Každý jeden týden od začátku roku v ČR narůstá počet hlášených případů pertuse. Od 28 případů v prvním kalendářním týdnu jsme se dostali už na 188 případů v posledním dosud tabulkově zhodnoceném týdnu, tedy 6. kalendářním. V tabulce vidíme přehled počtu případů hlášených v jednotlivých kalendářních týdnech roku 2024.

V předchozích deseti letech bylo evidováno nejvíce případů pertuse hlášených v lednu v roce 2014 - 244 případů. Celkem bylo v roce 2014 hlášeno 2521 nemocných a nemocnost na konci roku 2014 představovala 24 případů na 100 000 obyvatel.

"Pokud by tento nárůst pokračoval stejným tempem, lze předpokládat, že by na konci roku 2024 mohly celkové počty dosahovat tři až čtyři tisíce případů černého kašle. Tato predikce je velmi reálná i vzhledem k předchozímu takzvaně klidovému období během pandemie covid-19, kdy byly hlášeny pouze desítky případů pertuse ročně. V období pandemie zasáhla do vývoje většiny infekčních nemocí, černý kašel nevyjímaje, protiepidemická opatření. Zároveň s tím došlo v některých oblastech republiky také k poklesu proočkovanosti. Data ukazují zejména na vybrané lokality Královéhradeckého a Jihomoravského kraje, ale konkrétní příčinu poklesu nám systém neodhaluje. V populaci celkově narostl počet vnímavých jedinců, mezi kterými se tato vysoce nakažlivá nemoc následně snadno šíří. Je tedy třeba se s nejvyšší pravděpodobností připravit na pertusový rok," varuje epidemioložka MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D. Zároveň pojmenovala, co je potřeba udělat pro zlepšení popsaného stavu:

> Udržet dostatečnou proočkovanost ve všech oblastech ČR a také dodržovat včasné očkování kojenců podle národního očkovacího kalendáře tak, aby byli chráněni zejména ti nejzranitelnější jedinci. O dostatečné proočkovanosti hovoříme, pokud dosahuje 95 až 97% očkovaných v populaci.

> Dodržovat stanovené termíny očkování podle očkovacího kalendáře včetně včasného podání první dávky vakcíny proti pertusi od 9. týdne života. Teprve 14 dní po druhé dávce je dítě chráněno před závažným průběhem onemocnění.

> Pertuse může mít u dětí mladších 3 měsíců atypické projevy. Při podezření na pertusi je nutné provést cílené vyšetření na pertusi a včas zahájit adekvátní léčbu jak nemocného, tak jeho kontaktů.

> Trápí vás kašel a zhoršuje se v noci? Nechte se vyšetřit! Vyšetření probíhá stejně jako odběr z nosu na covid-19.

> Nejmenší děti chrání před závažným průběhem pertuse po narození očkování matek v těhotenství szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/d/davivy-kasel-pertuse/informacni-letak-k-ockovani-proti-cernemu-kasli

> Čekáte narození potomka? Budete se s dítětem často stýkat? Nechte se očkovat proti pertusi nejpozději 14 dní před jeho narozením. Svým očkováním zabráníte případnému přenosu infekce od Vás na miminko.

Černý kašel ohrožuje zejména novorozence a plně neočkované kojence. Jde o vysoce nakažlivé onemocnění respiračního traktu způsobené bakterií Bordetella pertussis. Patří mezi vůbec nejzávažnější onemocnění dětského věku. Závažnou, nezřídka fatální komplikací pertuse bývá bronchopneumonie. Děti, které mají nízký věk pro očkování nebo nejsou plně očkované vakcínou proti pertusi, jsou ve vysokém riziku onemocnění a případných komplikací. K většině úmrtí spojených s pertusí dochází u kojenců mladších tří měsíců věku.

Připomeňme si, jak situace vypadala před zavedením povinného očkování proti černému kašli a jak se změnila po zavedení povinné vakcinace. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) byly od roku 1919 na území bývalého Československa každý rok hlášeny desítky až stovky případů úmrtí v souvislosti s pertusí. Nejvíce úmrtí bylo registrováno u dětí do jednoho roku života, ale také ve věkové skupině 1 - 4 roky a 5 - 9 let. Od roku 1945 do roku 1959 zemřelo podle ČSÚ v souvislosti s pertusí celkem 2638 lidí.

Zavedením chloramfenikolu do léčby pertuse a celoplošného očkování v padesátých letech minulého století došlo rychle k výraznému poklesu úmrtnosti. Ještě v období 1960 - 1983 bylo zaznamenáno celkem 21 úmrtí, od roku 1984 do roku 2004 nebylo hlášeno žádné úmrtí v souvislosti s pertusí.

V letech 2005, 2007, 2008 a 2009 zemřely na pertusi čtyři dosud neočkované děti z věkové skupiny do jednoho roku. Očkování nebylo ve třech případech provedeno z důvodů nízkého věku a v jednom případě bylo zahájení očkování odloženo pro nachlazení, které však již patřilo k prvním příznakům fatálního onemocnění pertusí.

V roce 2014 bylo hlášeno 1 úmrtí v souvislosti s pertusí u muže ve věku 75 let.

V roce 2016 zemřela dvouměsíční dívka s potvrzeným onemocněním pertusí, když u ní v důsledku plicní hypertenze došlo k selhání srdce.

V roce 2018 bylo podle ČSÚ v souvislosti s pertusí evidováno jedno úmrtí u muže ve věkové skupině 75-79 let.

V roce 2021 zemřely celkem dvě osoby (muž a žena), věkové skupiny 65-69 let a 85-89 let. U obou těchto případů, laboratorně potvrzených, navíc ISIN uvádí diagnózu selhání srdce.

Zatím poslední úmrtí registrujeme loni, kdy v souvislosti s pertusí zemřel muž ve věku 76 let.

"Onemocnění zpočátku vypadá jako běžný katar dýchacích cest, může se vyskytnout rýma, slzení, kýchání, zánět spojivek, mírně zvýšená teplota, chrapot, bolesti v krku. Dominantní je postupný rozvoj opakovaných záchvatů obvykle suchého kašle, s rudnutím až modráním zejména v obličeji. Může se objevit krátká zástava dechu, po které následuje hlasitý, zajíkavý nádech připomínající zakokrhání kohouta. Záchvat kašle někdy končí vykašláním malého množství vazkého sputa nebo zvracením (dávivý kašel). Kašel se zhoršuje v noci a typické je, že nereaguje na běžnou léčbu. Mezi záchvaty kašle pacient nemá obvykle žádné příznaky," popisuje epidemioložka Kateřina Fabiánová.

"Jedinou spolehlivou cestou jak ochránit sebe, ale i třeba malé děti v rodině a starší lidi, je očkování. Je nezbytné, aby rodiče věděli o rizicích, hovořili se svými praktickými a dětskými lékaři a v žádném případě nepodceňovali, nebo jakkoli bezdůvodně neoddalovali očkování svých dětí. Očkování proti pertusi ani prožité onemocnění nás však nechrání celý život. Ochranné protilátky po očkování i po onemocnění postupně klesají a člověk se stává vůči infekci opět vnímavý. Očkování je třeba proto minimálně jednou v dospělosti opakovat. Ideální je nechat se při pravidelném přeočkování proti tetanu očkovat kombinovanou vakcínou, tedy proti tetanu, černému kašli a záškrtu dohromady, která pak poskytuje dočasnou ochranu před třemi závažnými infekcemi. První příležitost v dospělosti je při pravidelném přeočkování proti tetanu mezi 20 až 25 rokem života.

Apeluji zejména na těhotné a rodiče malých dětí, aby neváhali a využili ochranu očkováním. Zdravotním stavem neodůvodněné odpírání základního a povinného očkování dětem, které vidíme u některých rodičů, se v tomto případě může rovnat i ohrožení života dítěte," zdůrazňuje ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.

Očkování rovněž snižuje spotřebu antibiotik; očkovaný člověk je určitou dobu chráněný před danou infekcí a nepotřebuje antibiotickou léčbu. Nadužívání antibiotik a léčba tzv "naslepo" může vést ke vzniku rezistence. To se potvrdilo minulý rok v Číně, kdy 80-90 % všech klinických izolátů Bordetella pertussis (původce černého kašle) bylo rezistentní na makrolidy, což jsou antibiotika první volby při léčbě černého kašle.

"Antibiotická rezistence je problém dlouhodobý a velice závažný. Jakkoli máme v České republice dobře dostupná antibiotika vhodná pro léčbu černého kašle, příklad Číny ukazuje, jak rychle se může nemoc, které lze předcházet očkováním, změnit ve velký problém když na ni přestanou antibiotika účinkovat. Ještě jednou apeluji, nespoléhejme na antibiotika, nepovažujme v žádném případě za zbytečné očkování proti pertusi jen proto, že máme současně dostupné léky. Nemoc může vážně ohrozit životy a léčba antibiotiky nemusí vždy nepříznivý vývoj infekce zvrátit. Nehazardujme, dbejme na dodržování povinného očkovacího kalendáře a v dospělosti žádejme konzultaci u svého praktického lékaře a přeočkování," připomněla ředitelka SZÚ.

Zdroj: SZÚ

Další články z rubriky Zdraví

Spalničky nepostihují jen děti. Nejlepší ochranou je očkování

Spalničky jsou velmi nakažlivé onemocnění - každý vnímavý jedinec, který se setká s virem spalniček, téměř jistě onemocní. Pokud někdo nebyl očkován, nebo pokud si není jistý, zda byl očkován, je vhodné se nechat naočkovat. Na tom, že ...

Expert: V boji se závislostmi stále chybí dostatečná prevence

V České republice stále chybí dostatečná prevence v boji s alkoholem. Vyplývá to i z aktuálního průzkumu Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Pouze 52 % ...

Biologickou léčbu roztroušené sklerózy vloni podstoupilo dvakrát více pacientů než před deseti lety

Více než 2,5 miliardy korun vydala v loňském roce Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR na léčbu svých klientů s roztroušenou sklerózou. Z celkových nákla ...

Máta peprná má nejen osvěžující příchuť, ale je také cenný pomocník pro naše zdraví

Máta peprná je nejen populární příchutí pro žvýkačky, bonbóny, zubní pasty a ústní vody, ale také má významné léčivé účinky. Tato bylina má dlouhou hi ...

VZP: Dobrou zprávou z oblasti prevence je rostoucí účast na screeningových programech

Klíčovou roli v úspěšnosti léčby onkologických onemocnění hraje včasný záchyt nemoci. Dobrou zprávou proto je rostoucí počet návštěvníků u všech třech ...

Doporučujeme



Pátek 14.6.2024
Počasí v ČR
Počasí v regionech »