Celkově ve zkoumaném vzorku populace bylo bez symptomů 86,4 % dotazovaných. "Mírné depresivní symptomy jsme detekovali u 10,5 %, střední až těžké deprese u 3,1 %," uvedla Michala Lustigová z Národního institutu SYRI a Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy.

Bez depresivních symptomů byli zejména lidé s vysokoškolským vzděláním, se zaměstnáním a vyššími příjmy. "Nejvyšší podíl osob s mírnými depresivními poruchami měli naopak lidé se základním vzděláním, nezaměstnaní nebo v důchodu a s nejnižšími příjmy," uvedla Marie Kuklová ze SYRI.

Nejvážnější příznaky deprese mělo 3,1 % respondentů. Konkrétně pak opět lidé se základním vzděláním, kteří nemají zaměstnání a mají nejnižší příjmy, u nichž byl výskyt nejzávažnějších poruch deprese více jak 7 %. "Na druhou stranu nejnižší výskyt středních až těžkých symptomů deprese, kolem 1 %, byl zaznamenán mezi vysokoškolsky vzdělanými jedinci, zaměstnanými a jedinci s vyššími příjmy," uvedla Lustigová.

Podle vědkyně výzkum jasně prokázal, že mezi úrovní vzdělání a rizikem výskytů depresí existuje významný vztah. "V porovnání s vysokoškolsky vzdělanými měli lidé se základním vzděláním dvakrát vyšší šanci výskytu mírných depresí. Ještě vyšší rozdíl, téměř pětinásobný, pak byl ve stejných kategoriích vzdělání u středních až těžkých depresivních symptomů. Středoškolsky vzdělaní respondenti měli 2,5krát vyšší šanci středních až závažných depresivních symptomů než jedinci s vysokou školou," uvedla Kuklová.

Podle vědkyně hraje významnou roli i ekonomická aktivita. Naopak příjmy jako takové a jejich výše nikoliv, resp. jejich výše hodně souvisí se vzděláním. Riziko středních a těžkých depresí u nezaměstnaných je až dvanáctkrát vyšší oproti těm, kteří práci mají. Celkově výsledky z Česka potvrzují obdobné výzkumy ze zahraničí.

Více informací: Vliv socioekonomického statusu na výskyt depresivních symptomů v populaci Česka - výsledky EHIS 2019 | ČSÚ (czso.cz)