Počty nemocných epilepsií se mezi pojištěnci VZP pohybují již řadu let kolem 50 tisíc. Dle odborníků však touto nemocí trpí až 100 tisíc Čechů. Epilepsie je neurologické onemocnění centrálního nervového systému, konkrétně mozku. Po cévních mozkových příhodách je to druhé nejčastější neurologické onemocnění.

Léčba epilepsie se odvíjí od charakteru záchvatu. Nejvíce pacientů dostává nemoc pod kontrolu léky, antiepileptiky, běžné jsou však dnes i operace, při nichž se odstraňují ložiska vyvolávající záchvaty.

Epilepsie je definována opakovaným výskytem záchvatů, které jsou ve většině případů nevyprovokované. Druhy záchvatů se liší podle toho, které části mozku se podílejí na jeho vzniku. U někoho se tak může záchvat projevit ztrátou vědomí, upadnutím a záškuby těla, jindy může jít o zvláštní mravenčení a zvuky, které postižený "slyší" anebo také dívání se krátkou dobu do prázdna.

Záchvaty nelze předvídat, lze však snížit jejich riziko dostatečnými znalostmi o epilepsii a sledováním, jak tělo reaguje na různé podněty. Existují však některé spouštěče, které u lidí s epilepsií zvyšují riziko dalšího záchvatu, jako je například nadměrný stres, úzkost, alkohol, silný a nečekaný zvuk anebo blikající světlo. Záchvaty může také spustit nedostatek jídla a spánku, u žen také hormonální výkyvy.

Nejčastějšími příčinami záchvatu trauma, poškození mozku při narození, mrtvice nebo infekce, ale přibližně v polovině všech případů je obtížné určit zdroj. Mozek vysílá ohromující počet a řadu elektrických signálů k ovládání těla a tyto komplexní obvody je těžké analyzovat. Některé typy epilepsie se objeví v dětství a časem odezní.