Útok na sídlo RFE v Mnichově

Rádio Svobodná Evropa bylo založeno v roce 1950 jako součást amerického programu podpory demokracie a lidských práv v zemích pod sovětskou nadvládou. Jeho sídlem se stal německý Mnichov, odkud vysílalo do Československa, Polska, Maďarska, Rumunska a Bulharska. Rádio si získalo důvěru a oblibu milionů posluchačů, kteří ho vnímali jako hlas svobody a naděje. Zároveň si ale vysloužilo nenávist a nepřátelství komunistických režimů, které se snažily jeho vysílání rušit, diskreditovat nebo sabotovat. Jedním z nejagresivnějších protivníků RFE byl rumunský diktátor Nicolae Ceausescu, který vedl kampaň proti rumunským exulantům a disidentům, kteří spolupracovali s rádiem.

V roce 1981 se Ceausescu rozhodl zaútočit na samotné sídlo RFE v Mnichově. Provedení útoku svěřil mezinárodní teroristické skupině vedené Iljičem Ramirezem Sánchezem, známým pod přezdívkou Šakal. Ten byl odpovědný za řadu násilných akcí po celém světě, například za únos členů Organizace ropných zemí (OPEC) v roce 1975 nebo za bombové útoky ve Francii v roce 1982.

Šakal si najal několik spolupracovníků, kteří měli za úkol umístit batoh s 20 kilogramy plastické výbušniny u vnější zdi budovy RFE pod okny československé redakce. Výbušninu měli zapálit na dálku pomocí rádiového signálu. Plán se jim podařil uskutečnit 21. února 1981 kolem půlnoci.

Výbuch byl tak silný, že vyrazil stovky oken v širokém okolí a poškodil fasádu budovy. Nejhůře na tom byli zaměstnanci RFE, kteří byli v tu dobu ve službě. Šest z nich utrpělo vážná zranění, zejména popáleniny a poranění hlavy. Nejtěžší stav měla Marie Puldová, která stála u okna, pod kterým bomba explodovala. Musela podstoupit rekonstrukci obličeje a zůstala trvale zmrzačená.

Reakce a vyšetřování

Útok na RFE vyvolal mezinárodní odsouzení a solidaritu. Americký prezident Ronald Reagan vyslovil plnou podporu rádiu a jeho posluchačům. Německá vláda poskytla RFE nové bezpečnější prostory v Mnichově. Českoslovenští disidenti vydali prohlášení, ve kterém odsoudili terorismus a vyjádřili uznání práci RFE. Posluchači z Československa posílali do rádia dopisy s poděkováním a povzbuzením.

Vyšetřování útoku bylo složité a dlouhé. Německá policie zatkla několik podezřelých, kteří se přiznali k účasti na atentátu, ale odmítli prozradit jméno zadavatele. Teprve v roce 1992 se podařilo odhalit spojitost s rumunskou tajnou službou Securitate a Šakalem. Ten byl v roce 1994 zatčen v Súdánu a vydán Francii, kde byl odsouzen k doživotnímu vězení za jiné teroristické činy. V roce 2000 byl také odsouzen k doživotí německým soudem za útok na RFE.

Význam a odkaz RFE

Útok na RFE byl jedním z nejhorších úderů proti svobodě slova a informací v době studené války. Ukázal, jak moc komunistické režimy se bály hlasu pravdy, který pronikal za železnou oponu. Zároveň ale nezlomil odhodlání a odvahu zaměstnanců a posluchačů RFE, kteří pokračovali ve své činnosti i přes nebezpečí a obtíže.

Po pádu komunismu v roce 1989 se RFE vrátilo do Československa, kde pokračovalo ve svém poslání informovat, analyzovat a komentovat dění doma i ve světě. V roce 1995 se přestěhovalo do Prahy, kde má dodnes své sídlo. V současnosti vysílá do 27 zemí, zejména na Blízkém východě, v Asii a na Balkáně, kde se potýkají s problémy jako autoritářství, cenzura, korupce nebo extremismus.