"Celkem teď máme 19 samic, takže bychom měli ročně odchovat více mláďat. Dovezení samci přinesou nové geny," vysvětluje Adéla Jonáková, která beskydské zařízení koordinuje.

Lesy ČR zlepšují metodiku i welfare chovaných zvířat a snaží se jim vytvořit co nejpřirozenější podmínky. Jen tak mohou tetřevi v přírodě přežít a rozmnožovat se. "Při jarním líhnutí kuřat simulujeme ve voliérách přírodní prostředí. Veškerou péči o mláďata necháváme záměrně na samicích," pokračuje Jonáková. Jakmile mláďata povyrostou, celé hejno se přemístí do speciální terénní aklimatizační voliéry v horách, kde si tetřevi zvykají na přírodu, do níž je pak lesníci na podzim vypustí.

"Tetřevy v terénu průběžně pozorujeme a po několikaletém provozu odchovny je zřejmé, že prospívají a mají šanci přežít. Jsou ale velmi plaší, zranitelní a potřebují les s mnoha druhy dřevin různého věku, ve kterém jsou i bobulové keře. V místech, kde tetřev žije, tomu přizpůsobujeme hospodaření," uvádí Tomáš Peka, lesní správce z Frýdku-Místku a pokračuje: "Část území také ponecháváme ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny v bezzásahovém režimu a cíleně tlumíme tlak predátorů, jako je liška, kuna nebo divoké prase".

Tetřev hlušec patří mezi kriticky ohrožený druh označovaný jako "deštníkový", což znamená, že se díky jeho podpoře a úpravě hospodaření daří chránit i další ptáky, jako je například jeřábek lesní, datlík tříprstý, puštík bělavý, sýc rousný i jiné druhy.

V České republice žijí tetřevi kromě Beskyd také na Šumavě, kde mají Lesy ČR odchovnu od osmdesátých let minulého století.