Čas na to "jak se mám", na vnitřní svět

Velmi důležitý je prostor, který škola vyhrazuje tzv. socio-emočnímu učení. Například pravidelných 10 minut denně, ve kterých učitel dětem pomůže rozumět tomu, co cítí, a poznávat, jak to ovlivňuje jejich myšlení a chování. Poznávat, jak zdravě zvládat stres a budovat si potřebnou odolnost vůči zátěži. Rozvíjet si dovednosti, které jim pomáhají cítit se dobře a udržovat dobré vztahy s druhými. Touto cestou se dá zároveň předcházet šikaně, častému nebezpečí, kterému děti ve školním prostředí čelí, a které velmi negativně ovlivňuje jejich duševní zdraví a učení.

Důvěra a respekt

Zásadním prvkem podpory wellbeingu je pozitivní a otevřený vztah učitel - žák - rodič. "Všichni si pamatujeme, které předměty jsme měli jako děti rádi, a často zejména kvůli tomu, kdo ho učil. Vztah k předmětu se vytváří skrze vztah k učiteli, to je jasné. Navíc jedině v prostředí vztahového bezpečí může dítě naplno rozvíjet svůj potenciál, " komentuje Marcela Murgašová z nadace Blíž sobě a pokračuje: "Z pohledu dětí je důležité, aby se nebály a uměly vyjadřovat své názory a myšlenky, pojmenovávat pocity, zároveň aby uměly vyslechnout druhé." Škola má být místem, kde se děti učí využívat a současně také ověřovat různé zdroje informací. Poznávat, že i odlišné názory si zaslouží respekt a mohou nás obohatit. Díky tomuto přístupu své komunikační dovednosti později využívají k navazování funkčních vztahů a spolupráci v osobním i pracovním životě. Všechny tyto dovednosti a postoje souhrnně nazýváme personální a sociální kompetencí. Větší důraz na rozvoj kompetencí je hlavním motivem ke změně vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Všechny kompetence jsou přehledně popsány na webu iniciativy Měníme osnovy.

Transparentnost a individuální přístup

Škola podporující wellbeing je otevřená rodičům, a to například nabídkou otevřených hodin, kam se rodič může přijít podívat a seznámit se s průběhem výuky. Velkým přínosem jsou také tripartity, které nahrazují mnohdy nefunkční třídní schůzky. "Schůzka, na které se sejde učitel, žák a rodič/e pravidelně min 2x do roka, je příležitostí nechat promluvit žáka, nahlédnout společně na studijní výsledky a na to, jak se mu ve škole pracuje, stanovit si cíle do dalších měsíců, a hlavně si popovídat a odhalit případné individuální potřeby" vysvětluje Marcela Murgašová.

Spokojený učitel, spokojení žáci

Zajištění wellbeingu ve škole vyžaduje komplexní přístup. Důležité je také poskytování odborných služeb, jako jsou školní psychologové, velmi se osvědčují i sociální pedagogové a nezbytná je prevence - např. implementace programů socio-emočního učení, k dispozici jsou volně stažitelné metodiky od organizace SOFA. Velmi důležitá je ale také péče o wellbeing učitelů.

"Při podpoře wellbeingu ve škole se ale nelze zaměřit pouze na žáky, je třeba věnovat pozornost i zaměstnancům školy, především pedagogům. Právě to, zda se učitel těší do práce a jak se cítí, může výrazně ovlivnit jeho přístup k výuce," uvádí doktorka Lenka Felcmanová, předsedkyně organizace SOFA.

Týden pro wellbeing, do kterého se zapojilo již šedesát organizací, startuje 13. února a jeho součástí bude široká škála konferencí, akcí pro školy, webinářů pro rodiče a učitele nebo on-line kampaní.

Podpora wellbeingu ve školách je klíčovým krokem k podpoře duševního zdraví a odolnosti budoucích generací. Aktuálně připravované změny v rámcové vzdělávacím programu pro základní vzdělávání, které mají děti připravit na dnešní svět, se snaží veřejnosti přiblížit iniciativa Měníme osnovy. Na projektu spolupracuje Národní pedagogický institut (NPI ČR), Nadace České spořitelny, Nadace BLÍŽKSOBĚ, Unie rodičů a další partneři.