AV ČR: Tasemnice jsou u goril horských běžné. Zjištění jejich přítomnosti je složitější
19.01.2024
U goril horských žijících v masivu Virunga v Africe převažuje jeden druh tasemnice, kterým jsou nakažena téměř všechna zvířata. Mezinárodní výzkum vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR ovšem zjistil, že odhalit infekci u konkrétní gorily je obtížnější, než se předpokládalo - vajíčka parazitů totiž vylučuje nepravidelně. Snadno tedy lze označit nakažené zvíře za bezinfekční, pokud se podcení vzorkování.
Gorila horská | Foto: Barbora Červená
Gorily horské jsou jediným druhem lidoopů, jehož populace narůstá, ale jejich životní prostor zůstává stejný, což může mít vliv na infekce včetně parazitárních. "Jakékoli informace o parazitech jsou tedy velmi důležité. Navíc, ačkoli jsou to volně žijící zvířata, většina populace je intenzivně opečovávaná, což zahrnuje i podávání léčiv včetně antiparazitik. Zbytky těchto látek se pak mohou dostávat do vnějšího prostředí, což může mít důsledky pro celý ekosystém," vysvětluje Barbora Červená z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. "Kolegové z Entomologického ústavu AV ČR například zjistili, že používání antiparazitika ivermektinu je nebezpečné pro brouky, kteří se živí exkrementy a v přírodě tak zajišťují základní ekosystémové služby. Poznatky o parazitech proto přispívají ke správným rozhodnutím o použití léčiv," dodává vědkyně.
Tasemnice už i u tříměsíčních mláďat. A bez zdravotních komplikací
Ve studii, která se uskutečnila v letech 2018-2019 v pohoří Virunga na hranicích mezi Rwandou, Ugandou a Demokratickou republikou Kongo, mezinárodní tým v čele s vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, z organizací Gorilla Doctors, Dian Fossey Gorilla Fund ve spolupráci s vládní institucí Rwanda Development Board a Národním parkem Volcanoes zkoumal rozšíření a ekologické charakteristiky tasemnic v populaci goril horských u 18 skupin.
Celkem odborníci opakovaně v rozmezí několika dnů až týdnů odebrali trus od 278 goril horských, a to jak z nočních hnízd, z nichž je odběr sice snadný, ale není jisté, od kterého jedince vzorek pocházel, tak i čerstvý trus od konkrétních goril. Za použití různých metod pak identifikovali tasemnice nejen na základě morfologických znaků dospělců a vajíček, ale též za pomoci DNA. K dispozici jsou tedy nyní referenční sekvence, které jsou uložené ve volně dostupných databázích.
"Zjistili jsme, že v podstatě všechny sledované gorily byly infikovány tasemnicemi, a to již ve věku tří měsíců; u jednoho mláděte byla zjištěna infekce dvěma odlišnými druhy tasemnic. Z těchto výsledků vyplývá, že pro gorily horské je normální mít tasemnice a zřejmě jim nepůsobí žádné zdravotní problémy, což je zajímavé, protože příbuzný druh tasemnic u koní způsobuje závažné koliky," dodává Barbora Červená.
Vajíčka tasemnic se nemusejí objevit, i když gorila parazita má
Dalším zajímavým zjištěním bylo, že vajíčka tasemnic se v trusu goril vyskytovala nepravidelně. Kolísal jejich počet a někdy je zvíře nevylučovalo vůbec, i když bylo pár dní předtím pozitivní. "Informace o nepravidelném vylučování vajíček lze využít při sledování zdraví zvířat, protože už víme, že když je zvíře jednou negativní, neznamená to, že parazita nemá," zdůrazňuje Barbora Červená. "Opravdu mě překvapilo, že v podstatě všechny gorily tasemnice mají, někdy i vysoké počty. Podle kolegů z Gorilla Doctors ze Rwandy, kteří uhynulé gorily pitvají, jich někdy ve střevě bývá i neuvěřitelných několik kilogramů, přičemž zvíře vypadá zdravě. Taktéž mě překvapilo, že i když jsme zjistili přítomnost tasemnic ze dvou různých rodů, jednu z nich jsme našli jen u jednoho jediného mláděte," říká vědkyně.
Studie zveřejněná v časopise Parasitology upozorňuje, že pro správné vyhodnocení infekce je důležité analyzovat více vzorků z jednoho jedince v odstupu několika dní. Poznatky z výzkumu otevírají cestu k lepšímu porozumění rozšíření těchto střevních parazitů a umožňují naplánovat účinnější strategie pro správu zdraví divokých zvířat a ochranu kriticky ohrožených goril horských. Výzkum se uskutečnil ve spolupráci s Masarykovou univerzitou, Českou zemědělskou univerzitou, Biologickým centrem AV ČR, Karlovou univerzitou a Veterinární univerzitou Brno.
Doposud bylo popsáno zhruba 5000 druhů tasemnic, jež parazitují u různých skupin obratlovců. Tasemnice mají nepřímý vývojový cyklus, což znamená že se vyvíjejí přes mezihostitele. Dospělé tasemnice se u definitivního hostitele nacházejí vždy ve střevě, larvální stadia u mezihostitelů se mohou vyskytovat v celé řadě orgánů. Ve volně žijících populacích primátů obvykle dospělé tasemnice nezpůsobují závažná onemocnění, nicméně u lidí a jiných obratlovců mohou vyvolat různé gastrointestinální problémy, např. průjem, koliky, bolest břicha, anorexii, úbytek hmotnosti, zvracení a zácpu.
Zdroj: AV ČR