"Prakticky každá značka oblečení má dnes svou "udržitelnou" kolekci. Spousta firem zase vydává své zboží za klimaticky neutrální na základě takzvaných offsetů, neboli schémat, které mají kompenzovat uhlíkovou stopu. Bohužel, ne vždy jsou tato tvrzení založená na realitě. Často to je jen způsob, jak na produkt nalepit o řád vyšší cenovku a ještě tím přilákat zodpovědné zákazníky," popisuje Kolaja, který v Evropském parlamentu působí ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).

Takové jednání podle něj představuje neodpustitelné klamání spotřebitelů. Proto včera Evropský parlament schválil legislativu, která jej zařadí na seznam zakázaných obchodních praktik.

"Pokud budou firmy tvrdit, že je jejich zboží ekologické, budou to muset dokázat. "Udržitelnost" už nebude jen líbivá nálepka, kterou může každý používat bez jakéhokoliv faktického základu. Takže zákazníci, kteří chtějí investovat do zdraví naší planety, budou mít jistotu, že tak skutečně činí. Pravidla se budou týkat i právě offsetů. Ty totiž představují šedou zónu. Třeba investigace deníku Guardian ukázala, že řada offsetových schémat životnímu prostředí nejen nepomáhá, naopak ho ještě víc ničí," dodává.

Směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci navazuje na další evropské legislativy pro udržitelnější spotřebu, jako je právo na opravu nebo směrnice o ekodesignu.

"U vybraných typů výrobků totiž zavádí takzvané skóre opravitelnosti, díky kterému budou zákazníci už při nákupu vědět, jak snadné je zboží opravit. A tak nebudou překvapeni, když se zboží rozbije a oprava nebude možná," říká Kolaja.

Schválený text je kompromis, na kterém se v takzvaných trialozích domluvil Evropský parlament spolu s Evropskou komisí a národními vládami. Ty nyní budou mít dva roky na to, aby jej zavedly do svých právních řádů.