Vědci z Katedry ekologie lesa informovali o objevení nejstaršího buku minulý týden. Věk stromu určili pomocí počítání letokruhů z odebraného vývrtu. Z vývrtu odhalili vědci stáří 459 let, dalších minimálně 11 letokruhů zbývalo ve středu kmene, který vývrt minul. Strom je však ještě starší než 470 let, neboť několik let, možná i desítek let rostl do výšky půl metru, odkud byl vývrt odebrán. Na první pohled přitom není strom podle vědců nijak nápadný, protože má podobnou velikost jako další, mladší stromy v jeho blízkosti.

Z informací letokruhů vědci zjistili také průběh růstu stromu. Odhalili například prudký růst stromu v letech 1609, 1697, 1807 a ještě několikrát později, včetně začátku 20. století, kdy bylo stromu již přes 360 let. V těchto letech došlo nejspíše k otevření zástinu stromu kvůli pádu nebo vykácení stromů okolo něj.

Organizace Greenpeace zahájila kampaň za ochranu krušnohorských bučin po upozornění místních občanů na rozsáhlé a holosečné kácení firmou I. H. Farm u Horního Jiřetína. Výzvu Greenpeace za větší ochranu tohoto území podepsalo přes 12 tisíc lidí. Organizace kvůli kácení buků a vysazování nepůvodních dřevin podala podnět na Českou inspekci životního prostředí, která potvrdila, že se majitel dopustil prohřešků, a udělila mu napomenutí. Organizace Greenpeace upozorňovala, že smluvní ochrana území měla být uzavřena nejpozději v roce 2014. Smluvní ochranu nakonec Ústecký kraj s majitelem uzavřel až o sedm let později v roce 2021 po intenzivní kampani Greenpeace. Přestože organizace požadovala bezzásahovost na celém území, zónou bez zásahů byla vyhlášena pouze jeho třetina.

Nikol Krejčová, vedoucí kampaně Greenpeace za záchranu starých lesů, říká:
"Jsme rádi, že nález nejstaršího buku v Česku v Krušných horách dokazuje, jak významná oblast to je z hlediska ochrany přírody i historického dědictví. Bohužel snahy o kácení místních nejstarších porostů pokračují od téměř všech vlastníků, a to včetně státního správce Lesů ČR. I les, ve kterém se nachází nejstarší buk v Česku, je hospodářský, a kdyby tedy neplatila smluvní ochrana, za kterou jsme vedli kampaň, mohl by být pokácen. Leckteří lesníci by ho označili za přestárlý a vykáceli by ho kvůli takzvané obnově lesa. Staré lesy jsou přitom centra biodiverzity a pomáhají nám překonat klimatickou krizi mimo jiné zadržováním velkého množství uhlíku. Proto doufáme, že se podaří co nejdříve vyhlásit trvalou a dostatečnou ochranu Krušných hor, která zajistí zachování místních vzácných lesů i pro další generace."

Před mizením nejstarších lesních porostů v Krušných horách varuje i analýza Agentury ochrany přírody a krajiny. Ta dokládá, že pokud by se v místních lesích hospodařilo tak, jak plánují jejich vlastníci, porosty starší 161 let by během několika málo let úplně zmizely. Agentura proto ještě před ustanovením CHKO navrhuje vyhlášení rozsáhlé národní přírodní rezervace na ploše větší než 1000 hektarů.