"Nemyslím si, že je nutné bakalářské práce rušit. Pokud jsme ale bakalářku doteď chápali jako teoretický referát, je potřeba tohle chápání v každém případě razantně proměnit," říká Sedláček, který už několik let nepřijímá projekty prací, které postrádají plán na empirický výzkum.

Každému výzkumu nutně předchází rešerše oborové, tematické a metodologické literatury. Tam může AI najít velice dobré uplatnění. "Řekněme, že velký jazykový model dnes zvládne napsat 60 % teoretické části práce a za rok to může být 90 %. Pokud je ale těžištěm práce samotný výzkum, tedy to, že student nasbírá vlastní data a provede jejich analýzu, nemusí to vůbec vadit. Znamená to jen, že na onu teoretickou část budeme nahlížet jinak a nebudeme jí v celkovém hodnocení přikládat takovou váhu, protože ji AI buď vygenerovala, nebo vygenerovat mohla," zmiňuje Sedláček.

Umělá inteligence podle něj změní náš pohled na vědeckou práci. Nemusí to být ale nutně na škodu, jen se na vědecké výsledky, od bakalářských prací počínaje, musíme začít dívat trochu jinak. Ke zrušení bakalářských prací, jak o tom uvažují některé fakulty českých vysokých škol, to ale vést nemusí. "Zaměřme bakalářky raději na výzkum nebo jiné praktické projekty a s jejich rešeršními a literárními aspekty ať klidně pomůže generativní AI. A penalizujme ty studenty, kteří bezmyšlenkovitě uvěří jejím (prozatím nevyhnutelným) výmyslům," říká Sedláček.

Uplatnění AI ve vědě je podle něj už nyní široké a nelze ho zastavit. Modely jako ChatGPT se používají při krácení a shrnování textů, psaní žádostí i zpracování dat. Podle Sedláčka může AI časem sloužit i jako první krok k peer review, podobně jako dnes procházejí závěrečné práce detekcí plagiátů pomocí automatického nástroje. Zároveň ale usnadní šíření dezinformací: "Tuhle Pandořinu skříňku už nelze zavřít," říká Sedláček.