Letos byl do zákoníku práce poslaneckým pozměňovacím návrhem zaveden institut další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví, který v ČR fungoval již v letech 2008 až 2013. To umožnilo na základě individuální dohody se zaměstnancem navýšení stávajícího zákonného limitu práce přesčas. Novelou se tato úprava ruší.

Zástupci lékařů, managementů nemocnic, Ministerstvo zdravotnictví a MPSV po vzájemných jednáních dospěli ke shodě na potřebě některých dalších změn v oblasti organizace práce ve zdravotnických zařízeních. To souvisí i se změnami zákoníku práce.

"Z pohledu zajištění nepřetržitého provozu v nemocnicích je klíčovým požadavkem, aby vybraní zaměstnanci mohli legálně pracovat až po dobu 24 hodin. Novela zákoníku práce tuto možnost přináší. V takovém případě může směna trvat maximálně 12 hodin a na ni v situacích, kdy je to nutné, naváže práce přesčas," přiblížil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). "Požadavkům Sekce mladých lékařů ČLK jdeme maximálně naproti, tento návrh byl s nimi vyladěn v několika kolech a většina jejich připomínek byla zapracována. Splnění tohoto požadavku jasně ukazuje, že obě ministerstva chtějí mladým lékařům vyjít vstříc," doplnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Podle návrhu bude možné, aby v případě naléhavé provozní potřeby takový zaměstnanec pracoval přesčas až v délce 24 hodin v kuse bez vazby na konkrétní směnu. To se v některých případech děje u víkendových služeb. "Pamatujeme ale zejména na odpovídající dobu souvislého odpočinku, o kterou zaměstnanec nemůže přijít. V případě, že by někdo pracoval takto dlouhou dobu, je nutné mu z hlediska zachování odpovídajícího standardu péče o pacienty garantovat i odpovídající délku odpočinku," upozornil ministr Jurečka.

Vzhledem k tomu, že je podobně dlouhý výkon práce zcela výjimečný, jsou zapracovány některé pojistky. Prodloužení pracovní doby musí být sjednáno s konkrétním zaměstnancem a musí s ním souhlasit i odbory v kolektivní smlouvě. Každý zaměstnanec přitom bude moci takové ujednání bez udání důvodu vypovědět.

Návrh MPSV konzultovalo s Evropskou komisí, která potvrdila možnost nepřetržitého výkonu práce v délce až 24 hodin. V takovém případě je však nezbytné, aby zaměstnanci byl bezprostředně po skončení pracovní doby poskytnut denní odpočinek v adekvátně prodloužené délce. Pokud tedy bude někdo pracovat 24 hodin, následný nepřetržitý odpočinek musí trvat alespoň 22 hodin.

"Přišli jsme na základě řady jednání s jasným a férovým řešením přesčasové práce lékařů. Ruku v ruce s tím jdou i další opatření, které připravilo také Ministerstvo zdravotnictví. Opakovaně nasloucháme zástupcům lékařů a vnímáme jejich požadavky. Náš návrh bude mít pozitivní dopad na možnost slaďování soukromého a pracovního života lékařů. To je jedním z cílů celé úpravy, stejně jako stabilizace pracovních podmínek lékařů, a tedy i koncepční zajištění péče o pacienty," zdůraznil ministr Jurečka.

Účinnost novely je navrhována od 1. 1. 2024. Vzhledem k naléhavosti zajištění pracovních podmínek lékařů a dalších zaměstnanců ve zdravotnictví je nutné návrh schválit co nejdříve. Schválení novely Poslaneckou sněmovnou je proto navrženo již v prvním čtení.
"Podstatné je i to, že jednáme o dalších návrzích na změny zákoníku práce. Abychom však zajistili jejich pozitivní dopad v praxi, vyžadují také delší čas na přípravu. Proto počítáme s tím, že bychom je realizovali až v další novele, která by zároveň byla projednána v rámci řádného legislativního procesu," dodal ministr Jurečka.