Největšími problémy jsou čas a vzdálenost

V současné době čekají osoby s duševním onemocněním na setkání s psychiatrem i týdny, dlouhé jsou také rozestupy mezi jednotlivými kontrolami. Mnohdy musí klienti překonat poměrně náročné vzdálenosti z odlehlých částí lokality (např. Králíky, Česká Třebová), aby si dojeli pro tolik potřebnou péči.

"Nedostupnost psychiatrické péče způsobuje, že osoby s duševním onemocněním často zůstávají osamoceni doma, nedocházejí na kontroly či vysazují medikaci, proto se jejich stav zhoršuje a v některých případech dochází i k hospitalizování až ve spádové nemocnici Havlíčkův Brod. Zde ztrácejí kontakt s rodinou a dovednosti potřebné pro samostatný život. To je důvod, proč Pardubický kraj systémově podporuje rozvoj služeb pro osoby s duševním onemocněním a vznik center duševního zdraví. Cílem je, aby v každém okrese našeho kraje působilo jedno centrum. Proto v příštím roce plánujeme podpořit vznik centra v Ústí nad Orlicí částkou 2 miliony korun," přiblížil situaci Pavel Šotola, radní Pardubického kraje zodpovědný za sociální věci a neziskový sektor.

V současné době poskytuje Péče o duševní zdraví v okrese Ústí nad Orlicí pouze sociální služby a dlouhodobě spolupracuje se 120 klienty.

Psychiatr i další členové týmu budou jezdit za klienty domů

Centrum duševního zdraví přenese psychiatrickou péči ke klientům domů a do komunity. Jedná se o zdravotně sociální službu. Její podstatu tvoří multidisciplinární tým: psychiatr, klinický psycholog, zdravotní sestry, sociální pracovníci a peer konzultant (osoba s vlastní zkušeností s duševním onemocněním). "Všichni členové týmu jezdí za klientem domů či na jiné místo, a proto poskytují intenzivnější podporu. Mohou rychle reagovat na potřeby klienta, a tak například předcházet někdy zbytečným hospitalizacím," uvedl ředitel organizace Péče o duševní zdraví, Petr Pavlíček.

Zdravotní část týmu podporuje klienta i jeho rodinu ve zvládání projevů duševního onemocnění, pomáhá s medikací nebo nastavením terapeutického plánu. Sociální pracovníci pomáhají při jednání na úřadech, nácviku péče o vlastní osobu nebo domácnost, s hledáním zaměstnání, a třeba i s aktivním trávením volného času.

"Snažíme se, aby i osoby s vážným duševním onemocněním mohly žít dle své volby, zodpovědně k sobě i ostatním a současně, aby je přijímala také komunita," dodal Pavlíček. Služby budou moci využívat osoby starší 18 let, kterým do života vstoupilo vážné duševní onemocnění, jako je schizofrenie, bipolární poruchy aj. Služby jsou bezplatné.