Dohoda přišla po loňské konferenci OSN o změně klimatu COP27 v Egyptě a současně byl zřízení i fond pro krytí ztrát a škod. Cílem fondu je především to, aby země s vysokou uhlíkovou stopou kompenzovaly škody zranitelným zemím, které stíhají hrozivé klimatické katastrofy.

Proč je Úmluva o volném moři důležitá s ohledem na boj proti změně klimatu?

Volné moře jsou prakticky vzato mezinárodní vody anebo části oceánů, které leží mimo hranice států. Jsou to oceánské ekosystémy pohlcující většinu světového uhlíku a tvořící poslední část zemské biosféry. Nadto produkují téměř polovinu kyslíku na naší planetě a hrají zásadní roli v zachování rovnováhy života na Zemi.

Globální oteplování, znečištění, těžba nerostných surovin - to všechno uvedené ekosystémy v posledním století ohrožuje. Naštěstí se ale svět probouzí a uvědomuje si, jaké nebezpečí zvyšování teploty planety představuje. Omezování uhlíkové stopy svědčí například používání průhledného dřeva namísto skleněných stěn, stále více lidí se přiklání k přechodu na elektromobily, zvažuje se hojnější využívání MHD, lidé se vyhýbají používání jednorázových kelímků a plastových brček, a dokonce i třeba milovníci hazardu dávají spíš přednost online kasinům před výletem do jejich kamenných alternativ.

Právě potřeba zastavit zhoršování stavu oceánů vedla na celosvětové úrovni k jednáním, která trvala celou dekádu, ale vyvrcholila letošní Úmluvou o volném moři.

Nedostatky předchozích úmluv a jejich vypořádání v nové úmluvě

Schválení Úmluvy o volném moři trvalo téměř 20 let. V rámci předchozích úmluv se totiž nepodařilo dosáhnout shody v následujících čtyřech zásadních otázkách.

1.Sdílení mořských genetických zdrojů (MGR)

Technologický pokrok vyústil v to, že otevřené oceány, které byly kdysi považovány za neproduktivní, jsou dnes důležitým zdrojem nerostných surovin z mořského dna. Ty se používají pro výrobu čisté energie a potravinových doplňků, kosmetiky, a dokonce i životně důležitých léků. Učiněný objev nicméně vrazil mezi národy zásadní klín a klíčovou otázkou je spravedlivé rozdělení těchto zdrojů.

Za nedotčená jsou považovaná pouze 3 % oceánů, a proto Úmluva o volném moři usiluje o vytvoření pravidel, která by upravila sdílení mořských genetických zdrojů a případných zisků. Úmluva umožňuje spravedlivé sdílení mořských genetických zdrojů a užitků z nich mezi rozvojovými i rozvinutými zeměmi.

2. Rozvoj a transfer mořských technologií (CB&TT)

Dalším významným jablkem sváru byla v průběhu jednání otázka budování a sdílení mořských technologií. Bohatší státy přišly s tím, že soukromé biotechnologické společnosti, které usilují o sekvenování genetických informací z organismů na volném moři, by měly mít absolutní práva duševního vlastnictví, aby měly možnost ze svých investic profitovat. Jenže méně bohaté národy přišly s argumentací, že uvedené zdroje jsou součástí společného dědictví lidstva, a proto by veškeré informace o mořských technologiích a užitcích z nich měly být sdíleny i s nimi.

Úmluva o volném moři tuto propast překlenula, a to prostřednictvím dohody, která bohatším státům ukládá povinnost sdílet vědecké poznatky a námořní technologie s méně bohatými státy. Rozvojové země tím získají přístup k mořským druhům a ekosystémům, které jsou v současnosti mimo jejich dosah, a stanou se plnohodnotnými účastníky vznikající modré ekonomiky.

Úmluva současně přinesla i dohodu o sdílení výsledných finančních přínosů a zřídila pro tyto účely zvláštní fond zaměřený na rozvojové země.

3. Nástroje pro řízení na základě oblastí (ABMT)

V prosinci 2022 byl na konferenci smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti schválen globální rámec OSN pro biologickou rozmanitost a země se zavázaly do roku 2030 ochránit 30 % oceánů, pevniny a pobřežních oblastí. Vzhledem k neshodám mezi zeměmi ohledně správy četných ekologicky citlivých zón v otevřených oceánech se však tento cíl jevil jako nesplnitelný. Země sice mořské oblasti úspěšně chrání v rámci své jurisdikce, ale pokud jde o volné moře, je v současné době chráněno pouze 1 %.

Úmluva o volném moři teď přichází s nástroji pro identifikaci, zřizování, regulaci, monitorování a správu chráněných oblastí na volném moři. Úmluva navíc poskytuje smluvním stranám v oblastech geopolitického napětí, jako je Arktida a Čínské moře, možnost výstupu.

4. Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Pokud jde o otevřený oceán, chybí potřebná jurisdikce, a řízení komerčních aktivit bylo dlouhodobě problematické. Nová Úmluva o volném moři ale obsahuje základní pravidla pro posouzení vlivů na životní prostředí. Než se tedy přistoupí k jakémukoli využívání mořských zdrojů v oblastech mimo národní jurisdikci, je třeba vypracovat zmíněnou analýzu. To si současně bude žádat, aby společnosti a státy před zahájením jakýchkoli komerčních podniků na otevřeném oceánu provedly přezkum potenciálního poškození mořských ekosystémů a organismů a veřejně o všem informovaly.