Česká republika drží trend se zahraničím. Tam ale roste podíl žen ve zdravotnictví z trochu jiných důvodů. Bariéry zaměstnávání žen v této profesi mizí, flexibilita práce je vyšší, stejně jako nabídka zkrácených úvazků. Obecně se snižuje také diskriminace a předsudky vůči ženám lékařkám. V České republice jsou důvody vyššího podílu žen ve zdravotnictví odlišné.

"Sledujeme odchod silné generace lékařů - mužů - do důchodu. Muži také častěji odcházejí za prací do zahraničí a lékařská profese pro ně nepředstavuje rychlou cestu k vyššímu platu, a mnohdy tak volí profese jiné. I přes určité snahy je patrné, že změny v oblasti rovnosti a vstřícnosti vzhledem k pečujícím závazkům jsou oproti západu spíše pomalejší a nejsou formálně zakotveny," uvedla Pospíšilová.

V České republice podle socioložky, která se zdravotnictvím zabývá, stále přetrvávají silné představy o tom, že by péči o děti měla zvládnout žena sama, maximálně s pomocí rodiny. Pospíšilová se v rámci výzkumu věnovala ženám s dětmi do 12 let, které během pandemie covid-19 pracovaly jako zdravotní sestry. Přestože zdravotnice stály v "první linii" a čelily extrémní náročnosti práce, mnohdy nevyužívaly jakoukoliv externí pomoc pro zvládání domácnosti a po náročných směnách doma zastávaly role učitelek, kuchařek, uklízeček apod.

"Jednak tyto služby nebyly dostupné, ale především, i přes velké zdravotní i psychické vypětí, chápaly zdravotnice zvládání těchto rolí jako svůj úkol. Nechtěly využít například speciálních škol a školek pro zdravotníky. Situaci mnohdy zvládaly na úkor spánku a na pokraji vyčerpání," uvedla Pospíšilová.

Podle vědkyně některé příklady z výzkumu poukazují na to, jaké může mít dvojí péče dopady na ženy zdravotnice, pokud nemají externí podporu. Snaha vyhovět představě o správné zdravotnici a matce může být vysvětlením, proč nedocházelo během pandemie k větším protestům, že takové pracovní a domácí zatížení není zvládnutelné.

"Zvyšující se počet žen ve zdravotnictví bude stále častěji přinášet témata kombinace dvojí péče - v domácnosti a v práci, která se týkají více žen. Bude třeba hledat formalizovaná řešení, jak usnadnit kombinaci domácí péče a práce ve zdravotnictví, a snažit se i o změnu vnímání, kdo je za péči zodpovědný. Ženy jsou dvojí péči zvyklé řešit samy, nebo v rámci rodiny, klade to však na ně velké psychické a fyzické nároky, které není možné dlouhodobě zvládnout," dodala Pospíšilová.