Podle Koščíka přistupují evropské státy k problematice zdravotního postižení obdobně. "Vytvoří tabulku a roztřídí nemocné například jako český systém s invaliditou prvního až třetího stupně. Lidé pak díky tomu získají certifikát a dávky. Solidarita systému se zdravotně postiženými by přitom měla být mnohem širší a vztahovat se i na nemocné, kteří mají nějaký handicap, ale ten není natolik závažný, aby dosáhli na stupeň invalidity. Mezinárodní úmluvy však přiznávají práva i těmto osobám a jsou tím pádem pojaté mnohem šířeji," uvedl Koščík. Probíhající diskriminaci potvrzuje i výzkum Národního institutu SYRI.

Vědci rozdali celkem 489 dotazníků lidem s různými druhy chronických onemocnění jako je celiakie, kardiovaskulární onemocnění, onkologické problémy a jiné. Mezi dotazovanými byli i dospělí, kteří svá onemocnění překonali už v dětství, přesto se s diskriminací stále potýkají. Z dotazovaných bylo 81 % ekonomicky aktivních a 32 % z nich pobíralo sociální dávky na základě své nemoci.

Z šetření Národního institutu SYRI vyplynulo, že čtvrtina chronicky nemocných u pracovního pohovoru svou nemoc raději zatají, 28 procent lidí naopak neuspělo u přijímacího pohovoru, když svou chorobu přiznali a přibližně stejné množství respondentů uvedlo, že jejich onemocnění vedlo k finančním potížím nebo k problémům v práci jejich partnerů.

"Celkem 35 % respondentů uvedlo, že má problémy se získáváním finančních produktů, jako je životní pojištění, hypotéka, spotřebitelské úvěry, podnikatelské půjčky. To se může týkat i osob, které třeba prodělaly rakovinu a více než deset let jsou zdraví. V systému už jednou máte stigma onemocnění, a to se s vámi táhne," uvedl Koščík, který v rámci SYRI vede výzkumnou skupinu Efektivita zdravotního systému. Dalších 15 % respondentů využilo k přístupu k produktu zdravého člena rodiny nebo zprostředkovatele, 22 % bylo nuceno přijmout půjčky mimo finanční systém a 7 % lhalo v dotaznících, aby dosáhlo na finanční produkty jako je hypotéka a podobně.

Nějaký druh finanční podpory v rámci své nemoci získalo 32 % dotázaných. Z toho polovina ji považuje za nízkou, ale stále důležitou pro jejich život a 70 % se obávalo, že o tuto podporu za 2-3 roky přijde. Pokud by si lidé mohli vybrat, plná třetina chronicky nemocných by přivítala jako formu úlevy více dovolené navíc, 29 % větší kapacitu zdravotnictví, 29 % vyšší sociální podporu.