Novým ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů se od zítřka stane dosavadní náměstek GIBS Vít Hendrych. Ve funkci nahradí Romana Dragouna, jemuž vypršelo funkční období.

"Plukovník Hendrych je zkušeným, dlouholetým pracovníkem Generální inspekce bezpečnostních sborů. Má za sebou bohatou kariéru v bezpečnostních sborech i mimo státní správu. Je to člověk, který byl doporučen experty i odbornou komunitou, ve které se těší velké autoritě. Můj návrh na jeho jmenování také prošel Výborem pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a to zcela jednomyslně. Existuje tu tedy široká shoda na tom, že právě on je zárukou kontinuity a dobrého vedení inspekce," okomentoval návrh vlády premiér Petr Fiala. "Do funkce nastoupí 7. září, já ještě dnes oficiálně provedu to potřebné jmenování," doplnil předseda vlády.

Vláda se opět věnovala problematice zákazu startů ruských a běloruských sportovců a sportovních týmů na území České republiky a naopak českých sportovců a týmů na území Ruska a Běloruska. Rozhodla se svá předchozí usnesení z 18. května a 28. června letošního roku upřesnit, aby bylo jasné, koho ze sportovců s ruským a běloruským občanstvím se zákaz startu na českém území přesně týká a kdo tu naopak startovat může. Zákaz se bude vztahovat na individuální sportovce a sportovní týmy reprezentující Ruskou federaci nebo Běloruskou republiku, na kluby, které mají na území těchto dvou států sídlo. Sportovci s ruským či běloruským občanstvím, kteří vyhoví podmínkám například tím, že startují sami za sebe nebo za týmy z jiných zemí (například tenisté či fotbalisté), mají zákaz používat státní symboly nebo odkazy na ruské či běloruské sponzory a musí se při pobytu v ČR vyvarovat veškerých gest či kroků, které by směřovaly k jakékoli podpoře narušení suverenity, nezávislosti, jednoty nebo územní celistvosti Ukrajiny.

Vláda tím reaguje na případy z praxe, kdy by absolutní zákaz vstupu ruských a běloruských sportovců do ČR mohl vést k postihům pro české kluby a pořadatele.

Kabinet projednal rovněž návrh novely zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Novela reaguje na nedostatky vytýkané České republice v rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva z 20. října 2020 ve věci International Commission of Jurists proti České republice. Podle tohoto nálezu česká legislativa neposkytuje trestně neodpovědným dětem, které se dopustily činu jinak trestného, dostatečná procesní práva. Novela zjištěné nedostatky napravuje například tím, že výrazně zdůrazňuje, že mladistvá osoba musí mít obhájce již při podání vysvětlení, pokud je podává jako osoba podezřelá ze spáchání trestného činu, nebo tím, že doplňuje okruh osob, které se mohou zúčastnit průběhu soudního procesu nebo zvolit mladistvému obhájce, o pěstouny či registrované partnery osob, kterým byl mladistvý svěřen do péče.

Vláda také v souladu s platným zákonem o pojistném na veřejné zdravotní pojištění stanovila novou výši vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem pro rok 2024. Na základě údajů Českého statistického úřadu o meziroční výši inflace se vyměřovací základ pro pojistné zvyšuje na 15 440 korun měsíčně a měsíční částka pojistného na veřejné zdravotní pojištění za jednoho státního pojištěnce bude od 1. ledna 2024 činit 2 085 korun.