Zatímco cíl pro podíl OZE na spotřebě energie v ČR by měl být mezi 33 a 35 procenty, současné scénáře vykazují daleko méně - první jen 26,5 %, druhý dokonce jen 24 % (což je méně, než kolik ukazuje referenční scénář bez dodatečných opatření). Naopak odborné studie ukazují možnost do roku 2030 dosáhnout podílu OZE přes 30 % a konkrétně instalovat 15 GW ve fotovoltaice a 2 GW větrných elektráren.

Modelování však také ukázalo, že scénář s rychlejším nárůstem solární a větrné energie (a pomalejší výstavbou nových jaderných reaktorů) by si vyžádal o 350 miliard nižší náklady na energetickou transformaci, než scénář s pomalejším rozvojem OZE a naopak rychlejší a rozsáhlejší výstavbou reaktorů. V rámci celkových nákladů transformace jde však o rozdíl v řádu procent.

Oba scénáře počítají s koncem uhlí nejpozději v roce 2033 z důvodu neúnosných nákladů na jeho spalování a naopak výstavbou plynových zdrojů (nejdříve na zemní plyn a postupně s přechodem na vodík) pro pokrytí špiček spotřeby. Scénář rychlejšího rozvoje OZE však vede k nižším emisím skleníkových plynů v roce 2030 i celkovým emisím vypuštěným do roku 2050. Scénář s nižším rozvojem OZE vykazuje vyšší emise v roce 2030 i oproti referenčnímu scénáři (bez dodatečných opatření).

Pro zvýšení podílu OZE na spotřebě energie v ČR na úroveň minimálně 34 % se vyjádřila také veřejnost v první kole veřejné konzultace, jejíž výsledky byly také prezentovány na včerejší Platformě.

Modelování scénářů je součástí procesu tvorby strategických dokumentů české energetické a klimatické politiky (Státní energetické koncepce ČR, Národního energeticko-klimatického plánu ČR a Politiky ochrany klimatu v ČR).