Mezinárodní týden dárcovství plazmy byl v roce 2013 vyhlášen organizací Plasma Protein Therapeutics Association (PPTA) a od té doby poukazuje na důležitost dobrovolného dárcovství. Mnoho lidí po celém světě, kteří trpí život ohrožujícími, chronickými a genetickými onemocněními, spoléhá na léčbu, již nelze nahradit. Protože se plazma nedá vyrobit uměle, nemocní jsou na darované plazmě závislí. Její průměrná spotřeba přitom meziročně roste o 6-7 %, protože narůstá počet pacientů, které lze léčit léky získanými z plazmy. Důvodem je přesnější lékařská diagnostika, díky níž je odhaleno více onemocnění. Zároveň včasná diagnóza těmto pacientům prodlužuje délku života a léky proto užívají déle. Například na roční léčbu jednoho pacienta s hemofilií je třeba více než 1200 odběrů plazmy, pro jednoho pacienta s deficitem ALFA-1 více než 900 darování plazmy a na jednoho pacienta s primárním imunodeficitem více než 130 darování.

Důležitá je pravidelnost, darovat lze každých 14 dní

Aby byly zajištěny kontinuální dodávky plazmy potřebným, je u dárcovství důležitá pravidelnost. Jedná se o složku krve, která se obnovuje do 48 hodin, proto v České republice lze dle platných zákonů darovat plazmu každých 14 dní. V USA dokonce legislativa umožňuje darovat každé 3 dny. Proces odběru plazmy trvá obvykle 45 až 60 minut. "Dárce se usadí na odběrovém křesle a jednorázovou odběrovou soupravu je odebíraná krev odváděná do separátoru, který buď za pomocí speciálního filtru nebo centrifugy oddělí plazmu od zbývajících složek krve (červené a bílé krvinky, krevní destičky). Zatímco získaná plazma je zachytávána do speciálního plastového vaku, přístroj vrací lehce zahuštěnou krev zpět do oběhu dárce. Během odběru je kontrolován krevní obraz dárce a odebraná plazma je na závěr procedury částečně kompenzována podáním fyziologického roztoku," popisuje proces MUDr. Miroslav Šuta, lékař z plazmaferetického centra Amber Plasma. Objem odebrané plazmy závisí na hmotnosti člověka, pohybuje se v rozmezí 650 až 890 ml. Z litru plazmy se však získá jen zlomek potřebné látky.

Možnost darovat je dar a je škoda jej nevyužít

Podmínkou dárcovství plazmy je věk od 18 do 60 let, zdravotní pojištění uzavřené na území EU, dobrý zdravotní stav a váha ideálně více než 50 kilogramů, zároveň by však dárce neměl být morbidně obézní. Aby bylo možné plazmu použít, je důležité před odběrem dodržet správnou životosprávu, zejména doporučený jídelníček, který vylučuje tučnou stravu. "Ne každý darovat může, ať už kvůli věku, nemocem atd. Je tedy dar mít možnost stát se dárcem a existuje mnoho lidí, kteří by darovat chtěli, ale nemohou. Proto pokud člověk darovat může, je škoda tohoto daru nevyužít. V našich zeměpisných šířkách máme kvalitní stravu, zdravotnictví, školství... A dárcovství je příležitost, jak konat dobré skutky a vracet něco společnosti zpět. Dává pocit určité satisfakce. Stačí přitom jen obětovat jednou za dva týdny hodinu svého času," apeluje MUDr. Richard Král, generální ředitel sítě plazmaferetických center Amber Plasma.

Od dárce až k nemocnému: Cesta plazmy může trvat až rok

- U zájemce o dárcovství je po registraci nejprve proveden rozhovor týkající se zdravotního stavu, základní lékařské vyšetření a odběr krevního vzorku, který je vyšetřen, aby se zjistilo, zda je daný člověk pro dárcovství vhodný. Pokud je vše v pořádku, po týdnu může darovat plazmu.

- Před každým odběrem je dárci změřen tlak, puls, teplota a zjištěna váha. Vyplní také dotazník ohledně aktuálního zdravotního stavu. Na odběrovém křesle pak proběhne samotný odběr.

- Plazma je odebrána do vaku, který je označen údaji dárce, čímž je zajištěna jednoznačná identifikace.

- Odebraná plazma je do dvou až čtyř hodin zamražena a zhruba měsíc uchována v odběrovém centru. Čeká se na další výsledky vyšetření dárce, aby se vyloučilo, zda netrpí některou z nemocí, které mohou mít delší inkubační dobu.

- Pokud plazma splní veškeré stanovené podmínky, může být transportována do výrobního závodu. Jelikož továrna na zpracování plazmy představuje velmi nákladnou investici, existují jich jen jednotky po celém světě. To je důvod, proč je plazma odebraná v ČR zpracovávána v zahraničí.

- Následně se plazma smíchá a takzvaně se frakcionuje. Různé výrobní společnosti se soustřeďují na různé komponenty plazmy - některé potřebují imunoglobuliny, jiné se specializují na faktor VIII nebo další plazmatické bílkoviny jako například albumin. Ze složek plazmy pak vznikají léky pro různé druhy nemocí, které jsou distribuovány do evropských zemí, včetně České republiky. Celkově může cesta léků od odběru plazmy přes výrobu léku až po jeho podání nemocnému trvat 6-12 měsíců.