Česká republika ve druhém čtvrtletí tohoto roku spotřebovala 1,289 mld. m3 zemního plynu. V meziročním porovnání tak skutečná spotřeba ve druhém kvartálu klesla o 7,7 %, nejvíce v dubnu, o 9,7 %. Po přepočtu na podmínky dlouhodobého teplotního normálu (-0,6 °C) klesla meziročně spotřeba dokonce o 10,6 %.

"Za aktuálním poklesem spotřeby zemního plynu stojí především úsporná opatření velkých odběratelů. Promítá se do něj ale také to, že někteří odběratelé kvůli nestabilním cenám plynu přešli na jiná paliva, případně začali využívat vlastní zdroje energie," říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

V kategorii velkoodběratelů klesla meziročně spotřeba o 10,1 %, u středního odběru o 6,9 %, u maloodběratelů o 6,4 %. Domácnosti oproti loňsku spotřebu snížily o necelá tři procenta (-2,9 %). Relativně nízký meziroční pokles je u nich ale způsobený především nízkou srovnávací základnou z minulého roku, protože domácnosti již v loňském druhém čtvrtletí snížily svou spotřebu meziročně téměř o třetinu.

Tok zemního plynu do soustavy ČR dosahoval ve druhém čtvrtletí objemu 2,6 mld. m3, což znamená meziroční pokles o bezmála tři čtvrtiny (-74,6 %). Tok zemního plynu ze soustavy ČR do zahraničí pak činil pouze 151 mil. m3 (-97,8 %). Za propady stojí zejména omezení přepravy plynu přes naše území v souvislosti se změnou evropských toků plynu po zahájení ruské agrese.

Zásoby zemního plynu na území České republiky dosahovaly na konci druhého čtvrtletí objemu 2,88 mld. m3, což představovalo přibližně 82% naplněnost zásobníků. Aktuálně (v polovině srpna 2023) jsou zásobníky naplněny již z 93 %.