"Chceme tu politiku s čistým štítem. A taky reálně dodat změnu, abychom udělali pořádek v tom, co jsme kritizovali na minulé vládě. Nejsme a nechceme být jako oni. Přísnějším zákonem o střetu zájmů zabraňujeme prorůstání politických zájmů, mediálních domů a dotačního podnikání do jednoho velkého spletence. Teď víc než kdy jindy potřebujeme posílit důvěru ve správu státu a ukázat, že politické dotační podnikání a manipulace titulků nejsou normální. A to bez ohledu na to, v jakém dresu politik kandiduje," vysvětlil Michálek.

Změna spočívá v tom, že zákon proti střetu zájmů bude skutečně vymahatelný. To znamená jak v případě, že politik vlastní mediální domy a k tomu je poslancem, nebo pobírá dotace a současně je členem vlády, pod kterého spadají úředníci, kteří o dotacích rozhodují. Přísnější zákon léta blokovalo hnutí ANO vedené Andrejem Babišem, majitelem mediálního domu MAFRA a holdingu Agrofert, který pobírá dotace kolem dvou miliard korun ročně. Zákon nově nepůjde obcházet ani přes svěřenské fondy, protože skutečný vlastník se bude kontrolovat stejným způsobem, jako to dělají banky, aby zabránily praní špinavých peněz.

"V demokracii jsou svobodná média a občané hlídacími psy mocných. Nový zákon nás opět přibližuje vyspělým státům, kde je méně zneužití moci a korupce. Zachráněné peníze daňových poplatníků pak přispívají i vyšší životní úrovni. Velké mediální domy sice typicky vlastní miliardáři, ale problém je daleko horší, pokud současně vstoupí do politiky. Zákon zde dává hranice, aby si politik nedělal ze své práce byznys a nezneužíval média. A chci zdůraznit, že tento zákon zdaleka není o jednom člověku, protože tuto hranici již překročilo více lidí. Nejde jen o zahraniční příklady jako byl Berlusconi v Itálii. Dotace a zakázky u nás historicky pobírala řada ministrů, kteří na tom zbohatli, a do politiky se zase chtěl vrhnout mediální magnát Jaromír Soukup, takže tento zákon dává jasná pravidla opravdu pro všechny," doplnil Jakub Michálek.

Pokud prezident zákon podepíše, nabude účinnosti 1. ledna nového roku. Od toho dne bude mít politik, který vlastní média, 60 dnů na to, aby vlastnictví ukončil. Jinak mu hrozí exekuční výkon rozhodnutí a vysoká pokuta. Pro členy vlády jsou podmínky ještě přísnější, ti nebudou moci brát žádné nenárokové dotace a investiční pobídky. Změna se naopak netýká veřejných zakázek, které budou upraveny zvlášť.

Návrh zákona také na jednání Stálé komise pro dohled nad veřejnými prostředky podpořil její předseda, pirátský senátor Lukáš Wagenknecht, který se problematikou střetu zájmů ve své profesní praxi dlouhodobě zabývá. "Jedná se o mimořádný úspěch, schválením tohoto zákona došlo k zpřesnění, které zamezí zneužívání a obcházení povinnosti politiků v oblasti střetu zájmů. Tímto však naše práce nekončí, je potřeba dořešit právní úpravu v oblasti online médií, ve které je v tuto chvílí právní vakuum," uvedl Wagenknecht.

Doplnění na čistě online média, mezi které se řadí například Seznam Zprávy či Parlamentní listy, senátoři nakonec vůbec neprojednávali, protože legislativa je zatím neupravuje. Senát vyzval vládu, aby zvážila možnosti, jak tuto věc do budoucna řešit. Konkrétní návrh doplnění ale předložen nebyl. "Regulace online médií vůbec není prodiskutovaná a nebyla teď na stole. Navíc, kdyby teď Senát zákon podle Ústavy vrátil zpátky k projednání poslancům, přineslo by to jen další zdržování a reálně by zákon prošel až za rok. Bude mnohem lepší, pokud ministerstvo kultury zváží, zda má tiskový zákon platit i ve světě online médií,a to se pak dá promítnout do zákona o střetu zájmů," vysvětlil Jakub Michálek.

Zpřísnění zákona o střetu zájmů Piráti navrhovali již v minulém volebním období i jako reakci na vyjádření Ústavního soudu v únoru 2020. Ten uvedl, že povinností demokratického právního státu je nejen vytvořit veřejnému funkcionáři podmínky k řádnému výkonu funkce, ale také zamezit tomu, aby svěřenou moc využíval k prosazování osobních zájmů na úkor zájmu veřejného.