Český premiér zdůraznil, že si váží tradice společných jednání, která je důkazem silných vztahů a bohaté spolupráce mezi oběma zeměmi. Dnešní jednání dala impulsy pro prohloubení a další rozvoj této spolupráce v řadě oblastí, potvrdila také, že naše země jsou nejen dobrými sousedy, ale také partnery v Evropské unii a NATO.

Důležitým bodem společného jednání bylo posílení spolupráce v energetice. " Hovořili jsme o konkrétních projektech, o výstavbě přímého plynového propojení STORK II, které přispěje k diverzifikaci tras i zdrojů dodávek zemního plynu do ČR. Pro nás jde o důležitý strategický projekt. Řešili jsme i možnou spolupráci a především pokračování sdílení zkušeností s rozvojem jaderné energetiky, zejména v procesu výstavby nových bloků," uvedl premiér Fiala. Obě naše země mají také zájem o technologii malých modulárních reaktorů, sdílení zkušeností i s touto jadernou technologií je oboustranně přínosné.

Zástupci české a polské vlády řešili také dokončení dálničního spojení D11/S3, které patří k nejdůležitějším projektům přeshraniční dopravní infrastruktury mezi ČR a Polskem. Na české straně se počítá s výstavbou příhraničního úseku v roce 2025, v roce 2028 by pak dálnice měla být kompletní.

Z aktuální evropské agendy se premiéři zabývali mj. přípravou normy Euro 7. ČR i Polsko jsou členy skupiny stejně smýšlejících zemí, která požaduje úpravy současného návrhu tak, aby reflektoval současné technické možnosti a neohrozil tak náš automobilový průmysl. Důležitým tématem byla také migrace a dodatečná finanční podpora EU pro země, na které nejvíce dopadla uprchlická vlna z Ukrajiny. "Musíme společně dosáhnout toho, aby se solidarita, o které se v EU často mluví, týkala i nás. Aby si naši situaci uvědomily i další evropské státy a orgány EU, a abychom dosáhli na výraznější pomoc než dosud. Opět se také potvrdilo, že máme velmi blízké postoje, pokud jde o snahu zastavit nelegální migraci do Evropy," dodal český premiér.

Důležitým tématem jednání kabinetů byla také válka na Ukrajině. Rusko i nadále ničí infrastrukturu pro vývoz obilí z Ukrajiny, ustoupilo od obilné dohody a znovu ohrožuje potravinovou bezpečnost světa, zejména zemi v Africe a na blízkém východě. "Na tuto situaci musíme reagovat a musíme umožnit co nejrychlejší zprůchodnění tzv. koridorů solidarity, a umožnit přepravu obilí do dalších zemí mimo EU. Mluvili jsme také o obraně, shodli jsme se na nutnosti rozvíjet naše vojenské kapacity a evropský obranný průmysl tak, abychom byli schopni Ukrajinu dále efektivně podporovat a také abychom společně zvyšovali obranyschopnost Evropy," řekl premiér Fiala.